Ekonomika Česka ve třetím čtvrtletí roste. Je to zlepšení proti odhadům

Česká národní banka

Česká národní banka Zdroj: ČTK

Budova České národní banky v ulici Na příkopě
Budova České národní banky v ulici Na příkopě
Budova České národní banky v ulici Na příkopě
Budova České národní banky v ulici Na příkopě
Bankovní rada české centrální banky se zjevně chystá zpřísnit měnovou politiku.
7 Fotogalerie
ČTK

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 3,1 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 1,5 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Proti jeho prvnímu odhadu z konce října je to zlepšení. Předběžný odhad uváděl meziroční nárůst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,8 procenta a mezičtvrtletní o 1,4 procenta. Na vývoji HDP se kladně podepsala domácí poptávka.

"Nejvíce přispěly výdaje domácností na konečnou spotřebu a změna zásob. Rekordní pokles salda zahraničního obchodu negativně přispěl v celkovém výsledku HDP téměř šesti procentními body," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Očima guvernéra: Hlavní příčiny inflace

Video placeholder
Očima guvernéra-Hlavní příčiny inflace • Videohub

"S ohledem na problémy v průmyslu to lze považovat za velmi dobrý výsledek. Poslední čtvrtletí letošního roku bude nejspíše ve znamení slabšího výkonu ekonomiky. Problémy s dodávkami vstupů totiž stále trvají a podle některých ukazatelů se dokonce ještě v průběhu čtvrtého čtvrtletí prohloubily. Negativně v tomto ohledu působí i nástup další vlny koronaviru," uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Za celý letošní rok očekává růst HDP o 1,9 procenta.

I podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové bude poslední čtvrtletí opět ve znamení komplikací souvisejících s pandemií. "Takže celoroční růst se bude pohybovat kolem dvou procent, zatímco ještě v létě očekávání přesahovala tři procenta," uvedla.

Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka se tak návrat ekonomiky na předpandemické úrovně odkládá pravděpodobně nejdříve do druhé poloviny příštího roku. "Je totiž stále pravděpodobnější, že domácí ekonomika v závěru letošního roku mezičtvrtletně poklesne a v souhrnu za celý rok vzroste jen lehce přes dvě procenta," uvedl. Dodal, že na výrobní sektor budou přes zlepšení negativně doléhat problémy ve výrobních řetězcích a spotřeba domácností bude pod negativním vlivem vysoké inflace a prudkého růstu cen energií.

"Celkově jsou výsledky české ekonomiky za třetí čtvrtletí lehce pozitivní. Ve čtvrtém čtvrtletí už asi s takovými výsledky počítat nemůžeme. V listopadu se sice rozjel automobilový průmysl, avšak ztrátu z předchozích měsíců bude dohánět jen obtížně. Země navíc prochází další pandemickou vlnou a kladná nula se v tuto chvíli zdá jako docela slušný očekávaný výsledek," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly proti loňskému třetímu čtvrtletí o 5,9 procenta a mezičtvrtletně o 3,7 procenta, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností byly meziročně vyšší o 6,4 procenta a o 4,3 procenta vyšší než v předchozím čtvrtletí. Podle statistiků stouply zejména výdaje za služby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí byly meziročně vyšší o pět procent a mezičtvrtleně o 2,6 procenta. V meziročním srovnání podle ČSÚ opět výrazně narostly výdaje na kolektivní spotřebu.

Hrubá přidaná hodnota mezičtvrtletně vzrostla o 1,4 procenta, a to hlavně v obchodu, dopravě, ubytování, pohostinství, veřejné správě, vzdělávání a zdravotní a sociální péči. Dařilo se i stavebnictví a většině odvětví služeb. Na rozdíl od průmyslu, kde hrubá přidaná hodnota proti předchozímu kvartálu klesla. Meziročně hrubá přidaná hodnota stoupla o 2,9 procenta. Její růst nejvíce podpořil stejně jako v mezičtvrtletním srovnání vývoj v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství, veřejné správě, vzdělávání a zdravotní a sociální péči.

Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání klesla o 3,1 procenta, meziročně byla vyšší o 0,7 procenta.

Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve sledovaném období podle ČSÚ meziročně propadlo o rekordních 102,1 miliardy korun na 15,8 miliardy korun. Vývoz zboží klesl proti druhému čtvrtletí o 5,9 procenta a proti loňskému třetímu čtvrtletí o 2,3 procenta. V meziročním srovnání se vývoz snížil hlavně kvůli nižšímu vývozu aut. Mezičtvrtletně nižší byl také dovoz zboží, a to o 3,3 procenta, zatímco meziročně stoupl o 8,3 procenta. K meziročnímu růstu dovozu přispěl vyšší dovoz základních kovů a elektrických zařízení, naopak klesl dovoz aut a subdodávek pro automobilový průmysl.