Návštěvníky českého pavilonu v Ósace přivítají nástěnné malby i skleněné plastiky
Kombinace monumentálních skleněných plastik, využívajících revoluční technologii Vitrum Vivum, současné malby Jakuba Matušky, známého jako Masker a audiovizuální instalace od Lunchmeat Studia. Právě to čeká na návštěvníky českého národního pavilonu na EXPO 2025.
Jde o koncept připravovaný pod vedením sochaře a designera Ronyho Plesla a inspirovaný životní filozofií Alfonse Muchy. Propojuje právě Muchův odkaz se současným uměním. Multimediální instalace je inspirovaná jeho nedokončeným triptychem Tři věky (Věk lásky, Věk rozumu a Věk moudrosti). Cílem mimo jiné je, aby se návštěvníci setkali s „proměňující se kulturní krajinou“.
„Chceme ukázat, že česká kreativita vychází z historických kořenů a tradičních hodnot, zároveň však umí reflektovat současná témata,“ říká generální komisař české účasti na EXPO 2025 Ondřej Soška. Právě proto, že základním kamenem koncepce je dílo Alfonse Muchy, bude českým národním dnem symbolicky den jeho 165. narozenin, a to 24. červenec 2025.
Návštěvnická cesta prochází spirálou po obvodu skleněného pavilonu od studia Apropos Architects. První dílem, se kterým se návštěvník setká, bude monumentální křišťálové sousoší "Stromy rostou z nebe" od Ronyho Plesla, poprvé představené na benátském bienále v roce 2022. Čiré křišťálové kmeny v nadživotní velikosti jsou pravým otiskem živých stromů. Po cestě stezkou pavilonu pak bude na návštěvníky čekat řada dalších Pleslových skleněných artefaktů, které symbolicky propojují témata přírody a lidské existence.
Ústředním dílem táhnoucím se po celém obvodu architektury bude více než dvě stě metrů dlouhý kresebně-malířský narativ Jakuba Matušky aka Maskera. Vizuální příběh se podle pořadatelů metaforicky roztáčí do spirály jako komentář lidského usilování od bazální každodennosti, subjektivního vnímání až po archetypální či dějinné konotace. Sjednocujícím prvkem pak má být audiovizuální instalace Lunchmeat Studia s třicetikanálovou zvukovou kompozicí a komentáři na digitálních displejích.
„Vedle historického odkazu je neméně důležitým motivem téma samotného EXPO, které akcentuje zaměření se na utváření budoucí společnosti pro naše životy, respektive nutnost uvědomění, že každý jedinec je součástí většího celku,“ doplňuje kurátorka návštěvnické cesty Lucie Drdová.
V poslední části cesty návštěvník potká Muchovu intimní sochu Akt na skále. Součástí výstavní expozice je i instalace „Herbarium" od firmy Lasvit, pomocí unikátní technologie zachycující křehkou krásu rostlin zalitých ve skle.
Revoluční technologie tavení skla Vitrum Vivum, vyvinutá sklářem Jiřím Šínem ve spolupráci s Ronym Pleslem zase umožňuje vytváření skleněných plastik bez dosavadních technologických omezení. „Běžné technologie jsou odkázány na přítomnost hladiny, která vzniká v důsledku tavení skleněných tyčí v otevřené formě. Taková díla jsou pak velmi omezena strukturou, protože se buď musí lepit z několika kusů, nebo následně řezat a zbrousit do požadované podoby, ale i tvarem, protože takové formy jsou limitovány možností skládání skleněných tyčí do formy,“ vysvětluje Rony Plesl. Technologie Vitrum Vivum je podle něj specifická právě absencí této hladiny – tedy nutnosti ponechat jednu ze stran objektu rovnou. Umožňují to uzavřené formy, do kterých sklo natéká pomocí kanálků již roztavené, podobně jako bronz.
