100 let průmyslu: Československé i české bankovky jsou uměleckými díly | E15.cz

100 let průmyslu: Československé i české bankovky jsou uměleckými díly

100 let průmyslu: Československé i české bankovky jsou uměleckými díly
Československé bankovky
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Michal Nosek

Po vzniku Československa se republika ocitla v situaci, kdy se na jejím území nenacházela státní tiskárna bankovek. Platidla se tehdy tiskla v Rakousku, USA a v domácích obchodních tiskárnách. Československá měna byla vydána 15. dubna 1919 a první emise národních platidel zahrnovala nominální hodnoty 1 Kč, 5 Kč, 10 Kč, 20 Kč, 50 Kč, 100 Kč, 500 Kč, 1000 Kč a 5000 Kč. Autorem první desetikoruny, dvacetikoruny, stokoruny a pětisetkoruny se stal světoznámý Alfons Mucha. Dovolil si přepych a do designu bankovek zakomponoval i portréty své manželky a dcery.

Většina peněz byla tištěna knihtiskem, pouze tisícikoruna, která pochází z Ameriky, díky hlubotisku získala ochranné prvky. Kvalita bankovek tištěných v tehdejším Československu byla špatná a záhy docházelo k jejich padělání. Nejvíce se ilegálně tiskly stokoruny, pětisetkoruny a pětitisícovky. Právě bankovka v hodnotě pět tisíc korun byla stažena velmi rychle z oběhu, proto je dnes sběratelsky nejdražší. Její hodnota se pohybuje přes 500 tisíc korun.

K zásadní změně došlo v roce 1928, protože Národní banka Československá otevřela Tiskárnu bankovek. První triumf tiskárna získala v roce 1937, kdy obdržela mezinárodní cenu za tisícikorunu. Obdobné uznání následně získala ještě třikrát. Design československých a českých bankovek tvořili skuteční mistři: již zmíněný Alfons Mucha, František Kysela, Max Švabinský, Karel Svolinský, Karel Hruška, Albín Brunovský, Oldřich Kulhánek a další.

100 let průmyslu: Středoevropská jistota

Vznikly tak velmi zajímavé bankovky. Například z roku 1958. Nová pětadvacetikoruna navázala na tu, která byla vydána při drsné peněžní reformě v roce 1953. Ty byly výsledkem práce sovětských poradců, kteří doporučili atypické nominální hodnoty peněz 3 a 25 korun místo tradičních 2 a 20 korun.

Výtvarného návrhu na novou pětadvacetikorunu byl v roce 1956 pověřen akademický malíř Karel Svolinský, který navrhl i několik dalších bankovek a známek. Zadání bylo jasné. Lícní stranu musí dál zdobit portrét Jana Žižky a na rubu tematika města Tábor. O rok později byl návrh komisí vyhodnocen jako velice hodnotný.

100 let průmyslu: ČKD dominovalo průmyslu téměř sedmdesát let

Jediné výhrady měl prezident Antonín Zápotocký, který měl pronést, že Žižka na bankovce vypadá jako tulák a nemá důstojný výraz. Jeho laický názor naštěstí neuspěl a v červnu 1958 se bankovka začala tisknout. Uměleckou hodnotu návrhu Karla Svolinského ještě zvýraznila rytina Jindřicha Schmidta a nové grafické prvky s velmi dobrou ochrannou hodnotou proti padělání.

Po roce 1989 a návratu demokracie začaly postupně vznikat úplně nové bankovky. Uměleckou štafetu při jejich tvorbě přebral výtvarník Oldřich Kulhánek. Jeho anonymně podaný návrh na novou desetikorunu vyhrál výtvarný konkurz již v roce 1971, ale bankovka s tématem Mistr Pavel z Levoče se do tisku nikdy nedostala. Satisfakce se mu dostalo v letech 1992 a 1993, kdy pracoval na návrzích osmi nových českých bankovek a později vytvořil předlohy řady poštovních známek, například s portrétem prezidenta Václava Klause.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!