100 let průmyslu: Pojištění jako jeden z pilířů stability státu

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Na počátku pojišťovnictví v českých zemích byla především potřeba finančního zabezpečení v případě požáru. Následně se požadavky rozrůstaly o další rizika z oblasti přírodních živlů. Změna životního stylu a technická revoluce pak přinesly nové potřeby. Pojišťovnictví se tak postupně stalo významnou součástí vývoje finančního sektoru a hospodářství.

První, kdo z mocnářů rakouské říše pochopil prospěšnost požárního pojištění pro ekonomiku, byla Marie Terezie. Tehdy už existoval (od počátku 18. století) v německých zemích přiměřeně fungující pojistný systém. V roce 1762 zaslala císařovna všem zemským úřadům výzvu na zakládání požárních pojišťoven. Zemské stavy po různých průtazích nakonec návrh odmítly, protože v něm spatřovaly další „skryté“ zdanění a i solventnost obyvatel po vyčerpávajících válkách byla poměrně mizivá.

Rozjezd

Až v roce 1819, respektive 1821 byl vydán císařský patent, který povoloval zřizování pojišťoven v habsburské monarchii. Otevřely se tak dveře pojistného trhu a vznikaly jak nové rakouské pojistné společnosti, tak i cizí pojišťovny otvíraly své pobočky. Nedlouho poté i ekonomicky sílící česká společnost zatoužila po vlastní pojišťovny. V roce 1827 tak byla v Praze Josefem Matyášem, hrabětem z Thunu a Hohensteinu, a Františkem Josefem, hrabětem z Vrtby, založena První česká vzájemná pojišťovna. V roce 1830 ji následovala brněnská První Moravsko-slezská vzájemná pojišťovna. Avšak opravdová vlna zakládání českých pojišťoven a pojišťovacích spolků se vzedmula ve druhé polovině 19. století. Vznikaly pojišťovny městské, rolnické a vzájemné. V roce 1869 byla například v Praze založena Slavia, vzájemná pojišťovací banka, v roce 1872 První česká zajišťovací banka a podobně.

Nové typy pojistných událostí

Po vzniku první republiky narůstaly různé nové pojistné potřeby jako například pojištění zboží v souvislosti s obchodem Československa se zahraničím nebo s přibývajícím počtem automobilů rostl pojistný zájem o havarijní pojištění automobilů. V roce 1935 byl vydán zákon o jízdě motorovými vozidly. Tento zákon zaváděl i obligatorní odpovědnost pojištění pro všechna motorová vozidla. V tomto období vznikaly poměrně hojně další pojišťovny.

Vyvstala i potřeba na změnu pojistného práva. To se rozdělilo na dvě skupiny:

• soukromé pojistné právo – normy, které upravovaly smluvní poměr mezi pojišťovnou a pojistníkem
• správní pojistné právo – normy, které upravovaly státní dohled nad soukromými pojišťovnami.

Likvidace

Přes útlum pojišťovnictví v období protektorátu bylo v roce 1945 evidováno celkem 733 pojišťoven a pojišťovacích spolků. Avšak dekretem prezidenta republiky z 24.října 1945 byly všechny znárodněny. K řízení pojišťovnictví byla ustavena Pojišťovací rada. Od 1. 1. 1947 bylo v Československu vytvořeno pouze pět pojišťoven, národních podniků. Po únoru 1948 byl založen pouze jeden ústav, Československá pojišťovna, národní podnik. Její monopol trval až do počátku devadesátých let.