Bankéři Bundesbanky varují před politikou ECB

Mario Draghi

Mario Draghi Zdroj: ctk

V Evropě nabírají na obrátkách verbální přestřelky mezi centrálními bankami. Avizované rozšíření podpůrného programu Evropské centrální banky (ECB) vyvolává stále prudší reakce především z řad finančníků německé Bundesbanky. Podle Berlína znamená další tištění nových peněz riziko, že ceny celé řady investičních aktiv v Evropě vystoupají nerealisticky vysoko, následně prý hrozí exploze bublin a vysoké ztráty investorů.

„Identifikovat cenové bubliny na trzích je velmi obtížné, nicméně pokud se podíváme na firemní dluhopisy, v menší míře i akciové trhy, tendence k nadhodnocení tu existuje,“ uvedla pravá ruka prezidenta Bundesbanky Claudia Buch. Investoři by si podle ní měli být vědomi rostoucích rizik a hrozících systémových otřesů. „Nadhodnocená aktiva jsou rizikem pro finanční stabilitu Evropy,“ dodala Buch.

Podle Bundesbanky se už nyní projevila uvolněná měnová politika ECB bublinou na cenách německých nemovitostí. Ty jsou prý až o čtvrtinu nadhodnocené.

„Obáváme se situace, kdy spolu s rostoucími cenami nemovitostí bude růst i objem úvěrů, který na ně banky poskytují,“ uvedla Buch s tím, že expozice německých bank vůči stále dražším nemovitostem nebezpečně roste, a může se tak pro banky stát v případě propadu realitního trhu velmi nebezpečná.

Šéf ECB Mario Draghi v minulém týdnu oznámil, že banka je připravena rozšířit nákupy aktiv, a poprvé připustil i možnost nákupu dluhopisů evropských vlád, tedy takzvané kvantitativní uvolňování podle amerického stylu.

ECB možná rozhodne už v prvním kvartále 2015
Evropská centrální banka (ECB) by mohla už v prvním čtvrtletí příštího roku rozhodnout, zda podpoří ekonomiku eurozóny nákupem vládních dluhopisů a odhodlá se tak ke spuštění kvantitavního uvolňování měnové politiky. Uvedl to viceprezident ECB Vítor Constancio.
„Takové prohlášení určitě zvyšuje pravděpodobnost, že bychom v prvním čtvrtletí mohli vidět nákupy vládních dluhopisů,“ podotkl ekonom Christian Schulz z banky Berenberg.
Použití tohoto způsobu podpory ekonomiky je nicméně v Evropě předmětem sporů. Kritizuje ho například německá centrální banka, podle jejíhož šéfa Jense Weidmanna by se ECB tímto krokem přiblížila k měnovému financování vlád a ohrozila by svou nezávislost.

Odborníci jsou vůči jeho efektům spíše skeptičtí. „Efekty mohou být slabé kvůli odlišnému způsobu firemního financování, rozdílnému složení bohatství domácností i odlišným zvyklostem v Evropě,“ uvádí Petr Hlinomaz z BH Securities.