Banky míří k rekordnímu zisku. Ačkoli půjčují stále draho, zájem o firemní úvěry i hypotéky roste
Jak uvádějí předběžné statistiky ČNB ze závěru září, domácí bankovní sektor dokázal za období od ledna do srpna vydělat přes osmdesát miliard korun. Tedy takřka o desetinu více než předloni a suverénně nejvíce v historii. Banky zároveň dokázaly za toto období vydělat více než například za celý rok 2021. Jde přitom částečně o paradox, protože banky své zisky obvykle zvyšují v éře růstu úrokových sazeb. Ty ale letos Česká národní banka naopak dramaticky snižuje. Přesto se bankovnímu byznysu daří jako nikdy. Primárně díky nárůstu firemních půjček, ale i kvůli nemalým maržím na hypotékách nebo velmi nízko úročeným bankovním účtům.
Oficiálně se banky k očekávaným výsledkům většinou nechtějí vyjadřovat, zejména s ohledem na striktní regulatorní rámec, a také kvůli svým akciím na burzách. V kuloárech ale bankéři optimismem nešetří. „Žádný pokles určitě neočekáváme,“ nechal se slyšet vysoce postavený finančník pracující v jedné ze tří nejsilnějších tuzemských bank.
Tuto trojici tvoří Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB. Čtyřka na trhu podle zisku, banka UniCredit, se k dalšímu vývoji vyjádřila v pololetní zprávě o svém hospodaření, vydané v září. „Navzdory prostředí snižujících se úrokových sazeb očekáváme pro letošní rok překonání finančních výsledků 2023, a to díky rostoucímu objemu klientských úvěrů, depozit a vyšším příjmům z poplatků spolu s nízkou potřebou tvorby opravných položek k úvěrům a vysokou kvalitou úvěrového portfolia,“ uvádí banka, která působí v Česku a na Slovensku a čísla, jež zveřejňuje, vždy zachycují výsledky z obou zemí souhrnně.
V loňském roce držela Česká národní banka až do závěru prosince základní sazbu sedm procent. Během letošního roku ale sazbu postupně snížila: ze 6,75 až na současných 4,25 procenta, tedy více než o třetinu. Radikální pokles sazeb se nicméně do bankovních úvěrů promítá se zpožděním a nerovnoměrně. „Banky jen velmi pozvolna a opatrně snižují úrokové sazby úvěrů. Díky tomu jim ve výsledku výrazně roste úroková marže a úrokové výnosy,“ říká šéf investiční platformy Fingood Vít Endler.
Hypotéky narostly téměř na dvojnásobek
Co však naopak klesá velmi výrazně, je úročení bankovních kont. Zatímco podle dat regulátora banky počátkem letošního roku lidem úročily vklady v průměru sazbou 2,83 procenta, koncem srpna už to nebyla ani dvě procenta, tedy téměř o třetinu méně. Naopak běžné půjčky zlevňují výrazně pomaleji. „Situace ukazuje na oligopolní prostředí bankovního sektoru, kde většina bank táhne za jeden provaz a nemá se do snižování cen, které by negativně ovlivnilo ziskovost všech hráčů na trhu,“ soudí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
Zatímco běžná domácnost za půjčku zaplatila na začátku roku úrok 7,13 procenta, koncem prázdnin to bylo 6,28 procenta, půjčka tak byla jen zhruba o desetinu levnější. „Banky silně vydělávají na penězích nahromaděných na spořicích účtech. Rozdíl mezi tím, co na úrocích utrží, a tím, kolik lidem vyplatí, je dramatický. Právě v tomto vzniká ona velká ziskovost,“ upozorňuje manažer společnosti Portu Martin Luňáček.
Ještě markantnější je pak vývoj v případě hypoték, kde navzdory uvolnění měnové politiky ČNB průměrné sazby od února klesly o pouhé tři desetiny procenta. Hypotéky tak fakticky nezlevnily vůbec. „Úrokové sazby stále zůstávají na velmi vysokých úrovních, na které české firmy ani domácnosti nebyly předchozích dvacet let zvyklé,“ konstatuje Endler z investiční platformy Fingood.
Přesto množství peněz rozpůjčovaných prostřednictvím hypoték vzrostlo za celý trh téměř na dvojnásobek. „Objem hypoték uzavřených za prvních šest měsíců roku se meziročně zvedl o 71 procent na 27,8 miliardy korun, a to zejména díky odložené poptávce a rostoucím cenám nemovitostí,“ vyčísluje situaci v ČSOB pololetní výsledková zpráva této banky.
Zájem o půjčky zvyšuje úrokový výdělek bank
Sílí také poptávka po firemních úvěrech. „Růst byznysu je letos tažen zejména růstem firemního úvěrového portfolia. Objem nově rozpůjčovaných peněz vzrostl od ledna do července oproti loňsku o 38 procent na 34 miliard korun,“ uvádí Filip Hrubý z České spořitelny. Ani firemní úvěry přitom nezlevnily obdobně dramaticky jako sazby ČNB. Zatímco koncem roku byl průměrný úrok kolem 8,5 procenta, nyní je na prahu sedmi procent.
Výsledkem silných marží a rostoucího zájmu o půjčky je tak rekordní úrokový výdělek, který se už stihl propsat do pololetních výsledků. Například Česká spořitelna za první půlrok vydělala o třetinu více než za první pololetí roku 2023.
V loňském roce tuzemský bankovní sektor utržil necelých 101 miliard korun, tedy prakticky stejně jako v roce 2022. Přesto tento výsledek potvrzuje obrovský skok oproti pandemickým létům 2020 a 2021, za která sektor vygeneroval dohromady kolem 115 miliard korun.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
