Centrální banka vyvolala bouři na trhu, když 6. února zvýšila základní sazbu z rovných dvou procent na 2,25 procenta. Kromě rychlého posílení koruny se rozpoutala „úroková revoluce“, kdy jedna banka za druhou oznamuje zvyšování sazeb klientských vkladů.
Nejvyšší sazbou přišla Trinity Bank, která nabízí až 2,08 procenta. Platí ovšem jen pro vklady nad milion korun a nabídka je omezená pro prvních deset tisíc nově zřízených účtů. Úložky pod milion korun úročí sazbou 1,88 procenta. „Hranice dvou procent byla konečně prolomena,“ uvádí Marcel Schmidt, šéf marketingu a komunikace Trinity Bank.
Lepší úročení spořicích účtů nabídla klientům také dvojice menších bank. Air Bank nabízí úrokovou sazbu 1,5 procenta u vkladů do 250 tisíc korun a Equa Bank přišla se sazbou 1,6 procenta u Spořícího účtu Hit s vkladem do 300 tisíc korun.
Tip: Kdo nabízí nejlepší sazbu na spořicím účtu? Podívejte se
Podobný krok se dal u vyzývatelských bank čekat, protože nabízí lepší úročení, než velké banky dlouhodobě. S razantním růstem úroků ovšem přišla také Česká spořitelna. Sazby zvýšila z 0,2 procenta na rovné jedno procento. „Jsme přesvědčeni, že spořicí a investiční produkty jsou klíčovými nástroji pro budování prosperity jednotlivců a komunit,“ uvedl šéf České spořitelny Tomáš Salomon.
Je nutné dodat, že Česká spořitelna až dosud o důležitosti spoření patrně příliš přesvědčena nebyla. Její sazby totiž až dosud patřily mezi nejnižší na trhu. Krok spořitelny nicméně vytváří tlak na další velké hráče: Československou obchodní banku a Komerční banku. Na boj o vkladatele budou ovšem nuceny reagovat i další bankovní domy.
„Je pravděpodobné, že také ostatní banky zvýší úročení vkladů, ale nečekám tak skokový nárůst jako u České spořitelny,“ říká Lucie Drásalová, analytička finančně poradenské sítě Partners. Banky zvýšením úroků u vkladů reagují na rychlé zdražení zdrojů na mezibankovním trhu. Kromě toho však stále mohou na penězích klientů slušně vydělat, proto že při uložení peněz u České národní banky vyinkasují 2,25 procenta. Konkrétně Česká spořitelna tak stále má úrokový polštář 1,25 procenta.
Vklady u centrální banky se přitom nemalou měrou podílejí na ziskovosti tuzemského bankovního sektoru. Pokud by navíc velké banky nenabídly lepší úroky, rozdíl mezi sazbami pro jejich klienty a sazbami malých bankovních domů by se dostal téměř ke dvěma procentům. A to by už mohl být pověstný práh bolesti, který by k odchodu přiměl i konzervativní klienty. Ostatní banky tak nyní budou muset reagovat nejen na menší hráče, ale také na Českou spořitelnu jako lídra trhu.
