Banky stěhují miliardy do ČNB. Centrální banka jim začala vydělávat víc než stát

Budova České národní banky v ulici Na příkopě

Budova České národní banky v ulici Na příkopě Zdroj: E15 Michael Tomeš

Česká národní banka
2
Fotogalerie

Tuzemské banky ve velkém valí peníze do ČNB. Jen během října uložily u centrální banky bezmála 85 miliard korun, celkově tak bankovní vklady u ČNB poprvé v historii přesáhly 2,9 bilionu korun, což odpovídá téměř třetině celkových aktiv bankovního sektoru v tuzemsku. Důvodem masivního přílivu peněz jsou sázky na setrvalý růst úrokových sazeb centrální banky. Razantní listopadové zvýšení sazeb přitom přineslo zásadní milník, vklady u ČNB začaly totiž bankám vydělávat více než rozhodující většina českých státních dluhopisů, tedy tradiční a významné součásti majetku domácích bank. 

„Česká národní banka nabízí díky růstu sazeb vysoké úročení vkladů bank, kterým se vyplatí bezrizikově takto peníze zhodnocovat. Češi během koronavirové krize vybudovali historicky nejvyšší úspory a kvůli opatrnému přístupu obyvatel k investování leží valná část těchto úspor na účtech komerčních bank,“ uvádí ekonom společnosti XTB Petr Tyleček.

Banky nejsou v této situaci poprvé, volných peněz je ovšem historicky nejvíce. „Dostáváme se znovu do situace jako například v letech 2001 a 2008, kdy banky překypují volnými penězi,“ dodává partner fondu DaVinci Investments Vlastimil Bijota.

Očima guvernéra: Nezávislost ČNB

Video placeholde
• Videohub

Banky volné peníze nezvládají v prostředí ekonomiky ohrožené pandemií rozpůjčovat a alternativ k uložení volných peněz ubývá. Přebytek hotovosti ukládají buď u centrální banky, nebo do státních dluhopisů. „Velká část evropských státních dluhopisů přináší záporný nebo pouze minimální úrok. Určitou výjimkou jsou země středoevropského regionu, jejichž centrální banky už letos úrokové sazby zvedaly,“ dodává Tyleček. 

Právě ČNB zvýšila počátkem listopadu svou základní sazbu z 1,5 na 2,75 procenta. Rozhodující část českých státních dluhopisů, kterých tuzemské banky drží za více než 800 miliard korun, přitom v předvečer tohoto skoku nabízela roční výnos mezi 2,5 a 2,7 procenta a nesla tedy více než vklady u ČNB. „Úložky za sazbu 2,75 procenta poskytují bankám výhodnou příležitost, jak umístit bez rizik levné zdroje z běžných účtů a krátkodobých vkladů,“ doplňuje partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž.

Objem vkladů bank u ČNB aktuálně generuje měsíční korunový výdělek kolem 6,6 miliardy korun. „Do ČNB ukládají své prostředky ve větší míře zejména menší finanční domy, které jsou hůře kapitalizované a často si nemohou dovolit vyšší část své bilance rozpůjčovat,“ uvádí ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler.

Značnou část úložek u ČNB podle něho tvoří i přeuložená depozita od matek domácích bank. „Pro ty je úročení ČNB výrazně atraktivnější ve srovnání s Evropskou centrální bankou, dodává Pfeiler s tím, že přes banky si mohou ukládat své peníze i jiné finanční instituce, které nemají přímý přístup k ČNB.

Komerční banka měla například koncem září letošního roku u ČNB uloženo přes 450 miliard korun, tedy zhruba o čtvrtinu více než před rokem. Česká spořitelna měla ke konci třetího čtvrtletí ve stejných transakcích kolem 545 miliard korun, tedy dokonce o 28 procent více než před rokem.

„Vklady ČS u ČNB jsou stejně jako nákupy dluhopisů spíše reziduální položka. Spořitelna preferuje klientská depozita využít na financování klientských úvěrů,“ zdůrazňuje ovšem Viktor Kotlán, ředitel řízení bilance Finanční skupiny České spořitelny.