Banky živí nejméně lidí za posledních šest let. Pandemie si vyžádala své | E15.cz

Banky živí nejméně lidí za posledních šest let. Pandemie si vyžádala své

Jaroslav Bukovský

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Tuzemské banky během posledních let provětraly řady svých zaměstnanců. Aktuálně jich v odvětví pracuje v Česku necelých 40,5 tisíce, což představuje nejmenší zaměstnanost od léta roku 2015. Důvodem je digitalizace bankovních služeb, uzavírání poboček i změna organizace práce v bankách. Rozhodující vlna propouštění jde přitom na vrub pandemie.

Během jednoho roku od její první vlny v březnu 2020 odešlo z tuzemského bankovnictví podle statistik České národní banky takřka jedenáct stovek lidí, tedy kolem 2,5 procenta všech zaměstnanců sektoru, a to především z velkých bankovních domů.

„Robotizace, automatizace a digitalizace proměňuje podobu profesí a zaměstnanost v ekonomice největší rychlostí v historii,“ říká manažer náboru personální agentury ManpowerGroup Jiří Halbrštát. Největší proměnou podle něj prochází právě sektor bankovnictví a pojišťovnictví.

„Odhadujeme, že v oblasti financí může být ohrožena až polovina pracovních pozic, což je více než v jakékoliv jiné odborné profesi,“ dodává Halbrštát. Banky podle odborníků více tlačí na pokles nákladů. To bylo ještě podpořeno pandemií, lockdowny a přechodem značné části i starší populace do online prostředí,“ uvádí šéf personální agentury Hill International David Petrů. 

Nejvíce lidí pracovalo v tuzemském bankovním sektoru v létě roku 2018, kdy počet zaměstnanců překročil 42 tisíc. Od té doby tak do současnosti klesl počet lidí v bankách zhruba o čtyři procenta, rozhodujícím dílem se tak stalo právě v uplynulém roce. „Zejména klasické, velké banky se restrukturalizují a přecházejí na agilnější způsoby práce, aby byly do budoucna konkurenceschopné,“ dodává Petrů.

Komerční banka tak například podle svých interních statistik snížila počet zaměstnanců od března loňského roku do letošního března o 348 lidí, což odpovídá takřka pěti procentům zaměstnanců. Zároveň šlo o nejmasivnější roční pokles počtu zaměstnanců banky přinejmenším od roku 2006, tedy včetně velké finanční krize. Tehdy se s bankou rozloučila jen necelá čtyři procenta zaměstnanců. 

O bezmála tři stovky lidí prořídly zaměstnanecké řady i v ČSOB, což odpovídalo zhruba 3,5 procenta stavu před pandemií. Jako důvod banka ve své poslední výsledkové zprávě uvádí pokračující digitalizaci a robotizaci procesů a vyšší zastoupení částečných pracovních úvazků. „Za posledních pět let evidujeme pokles počtu zaměstnanců v rámci celé skupiny ČSOB v řádu jednotek procent. Trend, kdy se klienti stále více přesouvají do digitálního prostředí, urychlil příchod pandemie koronaviru,“ uvádí mluvčí ČSOB Patrik Madle. 

Z České spořitelny odešlo za stejnou dobu 57 lidí, banka ovšem výrazněji redukovala počet zaměstnanců už v předchozích letech. Od roku 2015 tak například poklesl počet jejích zaměstnanců zhruba o sedm procent, v případě Komerční banky o zhruba devět procent.

Část lidí z velkých bank přitom mohla najít uplatnění v menších finančních domech. „V rámci skupiny Fio má obecně počet zaměstnanců v posledních letech růstovou tendenci. Je to tím, že jsme v posledních letech otevřeli několik poboček úplně nových nebo jiné přestěhovali či zvětšili,“ říká Jakub Heřmánek z Fio banky. Migrace lidí přitom jen tak nekončí. 

„Očekáváme, že proměny pracovního trhu v bankovní a finanční sféře budou i nadále pokračovat podobným směrem,“ soudí Jitka Součková, marketingová manažerka personální agentury Grafton Recruitment. 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah