Brusel nutí české banky, aby se zadlužovaly. Ztratí až tři miliardy ročně

Podle ní by banky měly mít povinný podíl cizích zdrojů. Nová pravidla finančníky nutí, aby si obstarali věřitele, kteří by v případě další krize obětovali své pohledávky, a ulehčili tak daňovým poplatníkům. Návrh ušitý jednou nití pro celou unii ale dává smysl všude jinde, jen ne v Česku, kde si banky dluhy nikdy nedělaly.

„Pro emisi bondů v takovém objemu neexistuje ekonomický důvod, naopak to pro banky představuje zbytečné dodatečné náklady a riziko,“ uvádí Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace, která je autorem odhadu.

Banky mají totiž přebytek peněz už nyní. „Tuzemské banky mají problém umístit peníze s rozumným výnosem. Pro řadu z nich by bylo vytváření další likvidity prostřednictvím emise dluhopisů vážným problémem,“ dodává Zdeněk Tůma z KPMG. Věřiteli by se navíc staly nejspíše banky sobě navzájem, čímž by stabilita sektoru naopak utrpěla.

Martin Lobotka: Je pravděpodobné, že banky budou nuceny nakupovat rizikovější aktiva například v zahraničí

Škodný může být nakonec vedle finančníků i český stát, protlačit vládní bondy do majetku bank bude totiž složitější. „Zaplavení českého trhu s dluhopisy bankovními emisemi sníží zájem o státní bondy, a tím zvýší náklady na financování dluhu,“ připomíná Tomáš Zavoral z Raiffeisenbank.

Návrh EBA, který by podle odhadů z bank vyšel největší české hráče téměř na tři miliardy korun ročně, leží momentálně na jednacím stole Evropské komise.

„Stávající text návrhu lze považovat za přijatelný kompromis. Zohlednění českých specifik jsme prosazovali formou požadavků na flexibilitu požadovaných postupů,“ uvádí za Českou národní banku Kateřina Bartůšková. Do finálních parametrů regulace tak ještě promluví domácí centrální banka. Nová pravidla mají platit už od příštího roku.

Unijní regulace promění banky

O stamiliony korun ročně prý stát může přijít na daních od českých bank kvůli zavedení nových evropských regulatorních pravidel pro finanční systém platný od ledna příštího roku. Pokles zisku sektoru v důsledku povinnosti se dodatečně zadlužit může vést v extrému i k ohrožení úvěrové schopnosti bank anebo zdražení klientských půjček, míní experti.

„Pokud banky budou muset vydat dluhopisy za 150 až 160 miliard korun, tak je to bude něco stát, aktuálně kolem dvou až tří miliard korun ročně. Až začnou sazby centrální banky růst, tak i více,“ odhaduje pokles ziskovosti sektoru hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

„Pokud banky zvolí cestu kompenzace nákladů do cen úvěrů, tak tuto pro české banky zbytečnou regulaci pocítí klienti a ve výsledku česká ekonomika sníží tempo růstu,“ dodává ekonom.

Tradiční obrázek konzervativních českých bank překypujících volnými penězi se může od příštího roku změnit. „Proti vydaným dluhopisům by banky musely držet více kapitálu a potřebná vyšší kapitálová přiměřenost by měla negativní dopad na volnou úvěrovou kapacitu,“ říká hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.

Banky možná sáhnou po rizikovějších aktivech

„Je pravděpodobné, že banky budou nuceny nakupovat rizikovější aktiva například v zahraničí,“ doplňuje hlavní ekonom Consequ Martin Lobotka.

Definitivní podoba regulatorních standardů (MREL) není dána, a banky se tak stále bijí o zisky. „Česká spořitelna byla a je velmi aktivní v lobbování za úpravu návrhu regulatorních pravidel na půdě domácích i zahraničních autorit,“ uvádí Monika Laušmanová ze spořitelny.

„Navrhovaná opatření by se skutečně mohla významněji projevit ve finančních výsledcích velkých českých bank. Předpokládáme, že čím tvrdší budou požadavky na zavedení MREL, tím silnější vznikne tlak na banky, aby změnily obchodní model,“ dodává Michal Teubner z Komerční banky.