Brutální nárůst zisků. Banky loni vydělaly 118 miliard, lépe než loni ještě nebylo
Zahraniční akcionáři držící rozhodující část tuzemského bankovního byznysu mohou oslavit loňské totální žně. Sektor totiž dokázal vygenerovat přes 118 miliard korun zisku, což je nejen absolutní rekord v moderní historii Česka, ale také osmnáctiprocentní skok oproti výsledkům roku 2023. Důvodem byl především značný ziskový rezervoár, který se otevřel rychlým propadem úročení zákaznických kont oproti podstatně pomalejšímu zlevňování půjček. K tomu navíc přispěl i fakt, že lidem přestaly vadit stále relativně drahé hypotéky a začali si opět ve velkém půjčovat na bydlení. Konečně bankám vydatně pomohla i investice do českého státu. O brutálním nárůstu zisků vypovídají předběžná data České národní banky.
Zisky bank přitom rapidně vzrostly za situace, kdy Česká národní banka po celý loňský rok snižovala své sazby. Éra nižších sazeb přitom obvykle bankovnímu byznysu nenahrává. „Pokles sazeb aktivuje produkci úvěrů, krom toho bankám vzrostly příjmy z poplatků díky rostoucím investicím klientů. V neposlední řadě pak poklesem sazeb zhodnotila portfolia státních dluhopisů v majetku bank,“ vysvětluje hlavní faktory v kostce někdejší guvernér České národní banky a hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding Miroslav Singer. Loňský byznys bankovního sektoru tak zažil největší růst za poslední dva roky, tehdy byl ale nárůst zisku dán především stabilizací sektoru po pandemii.
Solidní růst sektoru potvrzují i dosud známé výsledky jednotlivých bank na českém trhu. Rovnou o třetinu více, neboli přes sedm miliard korun, tak například dokázala vydělat Raiffeisenbank, přes sedmnáct miliard hlásí po loňském roce Komerční banka, obdobný nárůst kolem jedenácti procent pak akcionářům dokázala vygenerovat i Moneta Money Bank.
Skvěle našlápnuto na mamutí nárůst zisku pak má Česká spořitelna. Ta sice výsledky svého byznysu za loňský rok teprve oznámí, po třetím kvartálu loňského roku ale reportovala téměř třetinový nárůst zisku na bezmála 19,5 miliardy korun. Čeká se i na celoroční čísla ČSOB, která po třech loňských čtvrtletích vydělala necelých 14 miliard.
Zásadní pro růst bank byly loni primárně hypoteční úvěry. Ačkoli průměrná nabídková sazba podle Fincentrum Hypoindexu během roku klesla jen z 6,02 procenta na počátku roku na 5,22 průměrné sazby v prosinci, obchody skokově vzrostly. Jak uvádí statistiky ČNB, banky rozpůjčovaly o 90 procent více půjček na bydlení než o rok předtím, což znamenalo silnější úvěrovou aktivitu v hypotékách než před pandemií.
„Spotřebitelské úvěry byly opět rekordní a meziročně narostly o více než třicet procent. Konečně firemní úvěry v součtu korunových i eurových vzrostly o čtyřiadvacet procent,“ uvádí nad celkovými daty o bankovním sektoru analytička Raiffeisen Bank Lenka Kalivodová.
VIDEO: S cihlou zlata se vyfotíte líp než s bitcoinem. ČNB to dělá pro PR, ze stejného důvodu by měla koupit krypto, říká ekonom Krištoufek v pořadu FLOW.
Obdobně přitom i pro firemní úvěry platilo, že jejich úročení neklesalo ve stejné intenzitě jako základní úrok České národní banky. Zatímco tak firmy na počátku loňského roku platily za úvěr v průměru 8,07 procenta, koncem loňského roku to bylo 5,75. Zatímco ČNB tak optikou svých sazeb uvolnila svou politiku takřka o polovinu, banky nezlevnily firemní úvěr ani o třetinu. „Úrokové sazby ČNB tak sice padají, ty na trhu je však nekopírují a jsou stále vysoko. Bankám to tak umožňuje profitovat díky vyšší poptávce po úvěrech,“ uvádí analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Získat peníze od lidí přitom bankám během roku výrazně zlevnilo. Ještě na počátku loňského roku platily domácí finanční domy v nejvýnosnějším segmentu spořicích účtů lidem v průměru 3,09 procenta, v závěru roku už to bylo jen 2,13. Co banky nestihly rozpůjčovat, poslaly za podstatně vyšší úrok do centrální banky.
Zlatá éra tohoto triviálního, leč bezrizikového a výnosného byznysmodelu sice skončila spolu s tím, jak ČNB začala snižovat sazby, částečně ale model stále přežívá. Zatímco centrální banka nabízí bankám aktuálně úročení jejich přebytečných peněz na úrovni 3,75 procenta, banky samotné koncem roku úročily lidem nejvýnosnější segment kont v podobě spořicích účtů průměrným úrokem 2,13 procenta. Rozdíl mezi oběma sazbami zůstává bankám jako zisk.
Vydatným ziskovým driverem se stalo i přecenění majetku. To se týkalo primárně státních dluhopisů. Jejich ceny totiž rostou, pokud Česká národní banka snižuje své úrokové sazby. Tuzemské banky jsou přitom nejvýznamnějším věřitelem českého státu. V majetku měly koncem roku dluhopisy domácí vlády v objemu kolem 1,3 bilionu korun, což představuje kolem čtyřiceti procent všech vydaných vládních bondů. České vládní dluhopisy přitom podle dat Bloombergu vzrostly za poslední rok o 2,5 procenta. Zmiňovaný růst cen dluhopisů tak mohl přilít do zisků bank i částku přesahující třicet miliard korun.
Letošek prý může být ještě lepší. „Letos očekáváme rekordní zisk, jelikož česká ekonomika nadále expanduje. Důvodem optimistického výhledu pro banky je obnovení růstu zájmu o úvěry, pokračující nízká míra nesplácení a další růst výnosů z poplatků,“ soudí ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak. České domácnosti podle něho bohatnou a zvyšují objem využívaných bankovních produktů, či už to jsou úvěry a vklady nebo třeba investice.
