Centrální banky letos přispěly k odvrácení chudoby. Zadělaly ale na problémy v budoucnu
Pandemie koronaviru otočila kormidly centrálních bankéřů napříč světem o 180 stupňů. Neočekávaný a synchronizovaný šok pro světovou ekonomiku vyslal bankám apel na co nejlevnější peníze v tom největším množství, které svět doposud poznal. A na rozdíl od všech minulých krizí guvernéři během krátké doby skutečně penězi ošetřili své ekonomiky natolik komfortně, že z toho dokázali mnohé urvat i světoví burziáni a přinejmenším první poločas éry koronaviru nebolel svět tak, jak by býval mohl.
Ve značné míře tak centrální banky vyšly vstříc i vládám svých regionů, jejich horečná aktivita totiž znamenala podstatné zlevnění vládních financování. Bezprecedentní kroky ovšem nesou i své bezprecedentní důsledky. Tím nejvýznamnějším z nich mohou být základy bezuzdného zadlužování a soumraku fiskální disciplíny nejvyspělejší části světa.
Christine Lagardeová: Hyperaktivitou k podkopání stability
Bezmála dva a půl bilionu eur utratila Evropská centrální banka vedená teprve od loňského listopadu charizmatickou Francouzkou Christine Lagardeovou v boji za ekonomickou stabilitu eurozóny během pandemie koronaviru. Rozvaha první banky eurozóny tak jen od počátku letošního roku raketově vzrostla o bezmála 50 procent na současných skoro sedm bilionů eur.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
