Česká spořitelna propustí stovky manažerů a dalších zaměstnanců. Nové lidi nabere do IT

Pobočka České spořitelny na Václavském náměstí

Pobočka České spořitelny na Václavském náměstí Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Česká spořitelna se zbaví nižších stovek svých zaměstnanců. Podle tiskového mluvčího spořitelny Filipa Hrubého půjde o manažery a zaměstnance v podpůrných a servisních pozicích. Důvodem podle Hrubého není velké propouštění nebo snižování nákladů, ale změna potřeb klientů, kteří dávají přednost online službám banky a personalizovanému finančnímu poradenství. 

„Aktuální změna počtu a struktury zaměstnanců je v prvé řadě odrazem výrazných změn, které nastávají v potřebách a očekávání klientů. V jejich důsledku se spořitelna zaměřuje primárně na zvyšování finančního zdraví klientů skrz digitální a osobní poradenství,“ uvedl Hrubý pro e15. Banka se tak zároveň chystá přijmout zhruba 100 nových zaměstnanců v oblasti IT a péče o klienty. 

Propouštění proběhne v následujících devíti měsících. „Odcházející manažeři a zaměstnanci mají k dispozici tým personalistů, kteří jim poskytují pomoc a podporu při hledání nového uplatnění na trhu,“ uvedl Hrubý. 

Rušení poboček

Hrubý zároveň vyvrátil, že by spořitelna v blízké době plánovala větší rušení poboček v důsledku častějšího využívání online služeb. „Samozřejmě klesne-li v průběhu roku na některé z našich poboček zájem klientů o služby pobočky, tedy že na pobočku přicházejí pouze jednotky klientů denně, rozhodneme se jako obvykle tuto pobočku uzavřít,“ dodal. Rušení poboček z důvodu nízké návštěvnosti klientů je stále běžnější. Třeba Moneta se rozhodla do konce roku z tohoto důvodu uzavřít sedm poboček, uvedla pro e15 tisková mluvčí Zuzana Filipová.

O změně struktury zaměstnanců už v minulosti hovořila například ČSOB nebo Komerční banka. „Některé pozice zanikají a jiné vznikají s tím, jak se mění potřeby klientů a jak digitalizujeme a automatizujeme některé procesy,“ uvedl v lednu Patrik Madle ze skupiny ČSOB

Větší propouštění zaměstnanců v tomto roce nicméně měla v plánu například Moneta. Důvodem měla být daň z mimořádných zisků, která platí od začátku roku. „V důsledku této daně dojde v následujících třech letech ke snížení ziskovosti banky o deset až patnáct procent,“ uvedla v lednu pro e15 Filipová. Daň z mimořádných zisků či také válečná daň se vztahuje na největší banky a energetické společnosti.