Česká národní banka loni trestala nejvíce v moderní historii Česka. Udělila 149 pokut za necelých 67 milionů korun, což je téměř dvojnásobek sankcí uložených o rok dříve. Zároveň jde o nejvyšší roční sumu, kterou centrální banka trestala domácí finanční byznys přinejmenším od roku 2003, kdy začala tento údaj systematicky publikovat.
Nejčastěji trestanými byli směnárníci, investiční zprostředkovatelé, či vydavatelé dluhopisů, kteří nabízeli investice neschválené ČNB.
„ČNB při ukládání sankcí přísně individualizuje každou jednotlivou pokutu podle podmínek konkrétního případu. Důvody toho, proč byl v roce 2020 celkový objem pokut vyšší než v roce 2019, nelze zevšeobecnit,“ říká mluvčí České národní banky Petra Vodstrčilová. Jak ale uvádí výroční zpráva ČNB za loňský rok, nejvyšší pokuty v řádu několika milionů korun padly za porušení pravidel bankovního byznysu a přešlapů na poli zprostředkování investic.
„Především od roku 2018 došlo na kapitálovém trhu k zavedení řady nových povinností. ČNB dává dozorovaným firmám nějakou dobu hájení k aklimatizaci na nové povinnosti. Ta ale skončila a loni začala ČNB po účastnících tvrdě šlapat, proto také rozdala více pokut,“ tvrdí poradce společnosti Finez Investment Management Jan Traxler. Regulátor se rovněž loni více zaměřil na rizikovější část finančních trhů.
„Velké penzijní a investiční společnosti a správci aktiv mají vesměs hloubkové kontroly za sebou a většinu povinností daných zákony splňují. Nyní se ČNB více otočila i k menším poskytovatelům finančních služeb, kteří však často zákony ohýbají za únosnou mez,“ soudí ekonom poradenské společnosti Partners Martin Mašát.
Mezi nejčastějšími prohřešky ekonomové zmiňují chybějící licence firem, klamavou reklamu či dokonce i cílené pokusy o podvod. „Jistě všichni vnímají problémy s nabízenými rizikovými dluhopisy, kde došlo k několika významným krachům, stejně tak jsou známy případy s nabízením služeb bez dostatečných znalostí či povolení,“ dodává Mašát.
Vůbec nejvyšší pokutou byla dvacetimilionová sankce uložená bance Expobank CZ za závažné nedostatky řídicího a kontrolního systému. Pětimilionovou sankci si vykoledovala investiční společnost DRFG za nabídku dluhopisů bez prospektu, čtyři miliony musela zaplatit úvěrová společnost Creditstar Czech za chybnou metodu prověřování bonity svých zákazníků.
Až několika miliony korun a mnohdy i zákazem činnosti potrestala ČNB i velké pražské směnárny, včetně jmen jako Pemex change, Chivas Invest, či Exclusive Change. Pokuty se ale nevyhnuly ani velký hráčům, půldruhého milionu korun například dostala banka ČSOB za to, že nevyměňovala běžně poškozené bankovky.
„Nárůst sankcí na jedné straně snahou ČNB zvýšit transparentnost trhu a zajistit dodržování všech platných předpisů a na druhé straně rostoucím množstvím relativně komplikovaných právních předpisů a požadavků,“ říká partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž. Míra regulace prý dosáhla úrovně, která může jít v důsledku proti některým z klientů. „Český trh je přeregulovaný, a tato přeregulace vytěsňuje nové potenciální poskytovatele do šedé zóny, kterou však Česká národní banka nedohlíží,“ soudí šéfka Asociace pro kapitálové trhy ČR Jana Brodani.
Právě do této stínové zóny dohledu se přitom vejde celá řada v současnosti populárních aktivit zejména drobných, méně kvalifikovaných investorů. „Prodej zlata, kryptoměn, podlimitních emisí dluhopisů, směnek, aktivity různých peer-to-peer platforem či kupříkladu crowdfunding – zde všude je mnohem větší prostor naletět někomu na špek,“ připomíná Traxler.
Problematický je podle ekonomů i byznys podnikavců nabízejících šedou správu majetku. „Subjekty nabízející, jak říká zákon, správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním, nepodléhají na rozdíl od klasických fondů regulaci. Některé z těchto subjektů se snaží prezentovat jako klasické fondy a cílí na málo zkušené retailové investory navzdory tomu, že je zakázáno takový produkt veřejně nabízet a maximální počet investorů je omezen,“ zdůrazňuje ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Investiční strategie i řízení těchto fondů jsou podle něho často pochybné.
