Ponechat, nebo zvýšit. Tak zní základní dilema ohledně výše úrokových sazeb, které zároveň zdaleka přesahuje půdorys zdí České národní banky. ČNB už od počátku prázdnin drží základní sazbu v ekonomice na sedmi procentech a ekonomové vesměs předpokládají, že bankéři s touto číslovkou na svém posledním letošním zasedání i uzavřou letošní rok. Odlišný názor mají ale někteří z exradních ČNB, kteří v čele banky zasedali ještě během inflačního šoku v minulých měsících, včetně bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka.
"Úrokové sazby České národní banky by měly být při 16procentní inflaci a nejistém výhledu být vyšší," uvedl v dnešním pořadu otázky Václava Moravce České televize exguvernér ČNB Jiří Rusnok. V pořadu zdůraznil, že boj s inflací by měl být absolutní prioritou Bankovní rady ČNB.
"Inflace je příčinou všech problémů. Říkat, že tu s námi vysoké úrokové sazby zůstanou delší dobu, je rezignace. A zastavit růst sazeb, protože to stejně nepomáhá: Bodejť by to pomáhalo, když to má zpoždění rok a půl až dva roky," dodal Rusnok.
ČNB letos naposledy zasedá příští týden ve středu a analytici nečekají žádný pohyb sazeb oběma směry. Už dříve si ale guvernér Aleš Michl i někteří další členové rady otevřeli prostor pro případné zvyšování sazeb.
"Další nárůst sazeb si představit dokážu. A to zejména v momentě, kdy by se proinflační rizika projevila i na číslech z reálné ekonomiky. Například když by výrazně oživila domácí poptávka, což by mělo potenciál zesílit poptávkou inflaci," uvedla počátkem prosince pro Deník E15 členka Bankovní rady ČNB Karina Kubelková.
Právě dovozní charakter inflace zdůrazňuje od léta ČNB jako hlavní argument ponechání sazeb na stávající úrovni. Utahování měnové politiky v takových případech není s ohledem na ochlazování inflace příliš účinné. "Teď už ale sledujeme značné zpomalování růstu dovozních cen, přitom růst spotřebitelských cen je stále velmi vysoký," uvádí ekonom společnosti Finlord s tím, že dovozní ceny v říjnu meziročně stouply "jen" o 14,4 procenta.
"To znamená, že inflační otěže už přebírá domácí poptávková inflace a účinnost vyšších úrokových sazeb v Česku i unii roste. ČNB se ale zalekla a sazby přestala zvedat, i když by jejich navýšení pomohlo rychleji dostat inflaci pod kontrolu," soudí Tomčiak. Sedmiprocentní základní úroková sazba platí od dvaadvacátého června a je na nejvyšší úrovni od roku 1999. Inflace je přesto v Česku stále dramaticky vysoká. Jak uvedl v prosinci Český statistický úřad, bez vlivu vládních opatření by inflace meziročně dosáhla 19,8 procenta.
"Výsledek inflace je jestřábím signálem. Na druhé straně ale vysoká inflace snižuje kupní sílu domácností a data o spotřebitelských výdajích již ukazují na klesající poptávku. Bankovní rada ČNB tak podle nás vyhodnotí aktuální výši sazeb jako dostatečně restriktivní," uvádí analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.
Ekonomové vesměs zároveň předpokládají, že výše už ČNB se sazbami nepůjde. "Ohledně měnové politiky ČNB se držíme názoru, že úrokové sazby jsou již na svém vrcholu, a dalším krokem tedy bude jejich snížení. To předpokládáme v druhé polovině příštího roku," dodává Vagenknecht.
