Ještě v závěru minulého roku držela Česká národní banka v rámci správy svých devizových rezerv čínské vládní dluhopisy v hodnotě bezmála 51 miliard korun. To byl výrazný nárůst oproti situaci například přede dvěma roky, kdy to bylo pouze 11,4 miliardy. Letos však přišel velký obrat.
Podle aktuálních čtvrtletních dat již centrální banka žádná aktiva v jüanech (používá se rovněž název renminbi) ve svém portfoliu ke konci června nevlastnila. Naznačuje to tabulka pojmenovaná Měnová alokace devizových rezerv – kolonka CNY již není k nalezení. Přitom ještě na konci března v ní položka CNY byla, a to s podílem 1,9 procenta na devizových rezervách ČNB.
Důvody, proč už čínská aktiva nemá v devizových rezervách, ČNB neuvedla. „Detaily k čtvrtletní informaci o devizových rezervách ČNB nezveřejňujeme ani jinak nekomentujeme,“ odpovědělo na dotaz e15 tiskové oddělení centrální banky. Lze tak jen spekulovat, zda nejde o reakci na zvýšená geopolitická rizika, před kterými varuje například největší světová investiční společnosti BlackRock.
Devizové rezervy se podle kvartálních statistik pohybovaly k závěru první poloviny letošního roku okolo 120 miliard eur. Ve čtvrtletní informaci o devizových rezervách ČNB zveřejňuje údaje o tržní hodnotě aktivně spravovaných portfolií devizových rezerv. Tyto údaje se vlivem rozdílné metodiky a následných revizí oficiálních údajů zpravidla mírně liší od celkové velikosti devizových rezerv uváděné například v měsíční časové řadě (zde se rezervy pohybují okolo 130 miliard eur).
Ještě loni na jaře centrální banka označovala investice do čínských aktiv za formu diverzifikace devizových rezerv. Tehdy v jejím čele stál guvernér Jiří Rusnok, kterého pak od 1. července 2022 vystřídal Aleš Michl.
„Pro ČNB je čínská měna, respektive čínské vládní dluhopisy především formou diverzifikace. Tamní trh odpovídá tomu, že Čína je stále v kategorii rozvíjejících se ekonomik. Čínská měna byla Mezinárodním měnovým fondem zařazena do koše SDR a část svých devizových rezerv investuje v Číně již většina centrálních bank,“ uvedla loni v dubnu banka v reakci na dotaz e15.
Po posledních volbách vztahy s Čínou ochladly
Poprvé se o zařazení čínských aktiv, respektive tamních státních dluhopisů do tuzemských devizových rezerv začalo mluvit v roce 2019. I tehdy ČNB mluvila o diverzifikaci. Zároveň však mohlo jít o politické gesto vůči Číně. V čele banky stál zmíněný Rusnok a prezidentem byl Miloš Zeman, zastánce spolupráce s Čínou. Rusnok byl na začátku tisíciletí ministrem financí v Zemanově vládě a rovněž vedl v roce 2013 úřednickou vládu jmenovanou Zemanem.
Po posledních volbách do Poslanecké sněmovny však vztahy s Čínou vzhledem k rozdílnému pohledu nové vlády například na naše vztahy s Tchaj-wanem, který by se Čína mohla pokusit v budoucnu napadnout, poněkud ochladly.
Devizové rezervy slouží centrálním bankám pro případnou obranu domácí měny. Zahrnují likvidní zahraniční aktiva České národní banky ve směnitelných měnách, tedy taková, která lze snadno nakupovat a prodávat. Jsou to zejména dolarové či eurové vládní dluhopisy s různou dobou splatnosti, ale také akcie či zlato. Jako rezervní měny ČNB využívá vedle eur a amerických dolarů také britské libry, japonské jeny, švédské koruny či kanadské a australské dolary.
Právě podíl zmíněného zlata na devizových rezervách naopak narůstá. Ke konci června činil podle kvartálních dat již 0,8 procenta. V závěru roku 2022 to bylo 0,4 procenta. V trezorech například v Londýně má ČNB v současnosti uloženo okolo 20 tun tohoto drahého kovu. A guvernér Aleš Michl se netají tím, že by chtěl objem dále navyšovat.
