Od počátku roku velcí američtí hráči navýšili půjčky evropským bankám o bezmála deset procent. „Rozruch nad další existencí eura do značné míry utichl a stabilita bank se zvýšila,“ uvádí investiční ředitelka fondů Federated Investors Deborah Cunninghamová pro list Financial Times.
Z dolarového štrozoku však dostanou jen ti nejsilnější, evropská periferie může zatím na zdroje z opačného břehu Atlantiku zapomenout. Lepší přístup k úvěrům mají především velké banky z Francie, Německa, Nizozemska a Německa. Fondy jsou totiž vybíravější než kdy dříve a míří jen na krizí prověřené adresy.
„Řadě italských a španělských bank se zatím nepodařilo získat zpět důvěru ztracenou během dluhové krize,“ uvádí Alex Roever z JP Morgan. „Nejsme nakloněni půjčkám periferním bankám,“ potvrzuje Cunninghamová.
Dluhovou krizi mají zámořští fondoví manažeři stále za nehty. Ačkoli mezi léty 2006 a 2011 patřilo k bontonu peněžních fondů alokovat v Evropě kolem třetiny svých prostředků, letos v prvním pololetí zamířilo z 650 miliard dolarů deseti největších zámořských peněžních fondů do Evropy sotva 15 procent.
„Strach z evropských bank je pryč, větší expozici v Evropě nicméně brání blížící se konec kvantitativního uvolňování a vyšší očekávané výnosy na americkém trhu,“ uvádí Petr Dufek z Československé obchodní banky.
Obavy vyvolané krizí státních financí způsobily v roce 2011 takřka přes noc masový odliv fondů peněžního trhu z Evropy, přispěly k utažení podmínek na úvěrovém trhu, a staly se tak pro následující léta jedním z faktorů těžké evropské recese.
