Důvodem k propouštění a konsolidaci na trhu jsou přetrvávající rizika spojená s dluhovou krzí. Kvůli nim klesá návratnost kapitálu bank. Pokud mají být vlastníci bank spokojeni, musí invstituce snižovat náklady, aby se poměr zisku ke vloženému kapitálu zase zvedl. „S méně dosáhnout více – to zůstane mottem pro následujících několik let. Dokud vlády v celé Evropské unii nebudou schopny přistoupit k prorůstovým programům, snižování nákladů zůstane v centru pozornosti,“ říká Constantin Kinský, ředitel pražské pobočky Roland Berger.
Sektor investičního bankovnictví si přitom už několika restrukturalizačními programy prošel. V první vlně přišlo od poloviny roku 2011 o práci 15 tisíc lidí. Následující plány počítají s propuštěním dalších 25 tisíc pracovníků. Podle studie Roland Berger tato úsporná opatření zaberou další rok či dva, než přinesou konkrétní zlepšení zisků. Zjevně tato zeštíhlovací kúra ale nebude stačit, a tak se o místo musí bát dalších 40 tisíc lidí.
Rostoucí konkurence
Konsolidace trhu sníží kapacity odvětví o 15 až 20 procent. „Snižování bude mít ale různé podoby. Zatímco někteří hráči budou rušit konkrétní produktové řady, jiní by mohli redukovat své mezinárodní působení nebo kompletně změnit ekonomický model a uzavřít partnerství s jinými hráči,“ dodává Kinský. To by mohlo znamenat, že menší hráči by se změnili v distribuční kanály. Obdobně, velcí hráči by dosáhli úspor z rozsahu spojováním méně rúznorodých služeb.
Studie předpovídá, že nárůst obratů investičních bank bude v příštích letech vycházet především z rozvíjejících se trhů, především z Asie. Do roku 2016 vytvoří rozvíjející se země více než 30 miliard dodatečných příjmů. Většina z tohoto dodatečného růstu bude vyžadovat silnou přítomnost bankéřů na daných trzích. Globální banky ovšem budou muset tvrdě soutěžit s rostoucími místními hráči.
