Hlad po českých bondech živený ČNB. Trh skupuje vládní dluh a stát může ušetřit miliardy
Český stát spolu s velkými burzovními hráči v posledních týdnech bezděky předvádí téměř dokonalou kompozici typu win-win. Světový kapitál zahrnující třeba i peníze japonských penzistů se snaží na poslední chvíli v Česku urvat stále ještě na globální poměry nadmíru atraktivní výnos na tuzemských vládních dluhopisech. Státní pokladna zase může být spokojená s tím, že díky masivnímu zájmu investorů o český dluh brutálně ušetří na úrocích. Ty tak začátkem února padly na dvouletá minima. Celý téměř dokonalý deal je přitom možný jen díky ČNB. Do tuzemských bondů totiž investory ženou sázky na strmý propad českých sazeb. Prý bude masivnější, než se čekalo, a to nejen na nejbližším zasedání centrálních bankéřů, ale i po zbytek roku.
„Analytici čekají čtvrteční snížení sazeb ČNB jen o čtvrt procenta, ale trhy sázejí na propad rovnou o polovinu procenta. To se odráží v klesajících výnosech státních dluhopisů,“ uvádí exguvernér ČNB a hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding Miroslav Singer.
Klesající výnosy státních dluhopisů mohou znamenat pro stát poměrně významné úrokové úspory. Zatímco tak například ještě v závěru loňského listopadu musel za pětiletou půjčku nabídnout investorům roční úrok na prahu 4,4 procenta, na počátku února to bylo až o celý procentní bod méně. Levněji si stát půjčoval naposledy v lednu roku 2022. Z každé nově půjčené miliardy to znamená desetimilionovou úrokovou úsporu na nově půjčených penězích.
Obdobně masivní je i propad úročení desetiletých bondů. Ty ještě v závěru loňského října nesly téměř pět procent. Sílící sázky na rychlejší pokles českých sazeb ale podnítily nákupy velkých hráčů, kterým se v posledních týdnech otevřelo jedno z posledních oken, jak si na řadu příštích let „zamknout“ téměř pětiprocentní výnos, který patřil s ohledem na vysoký rating Česka k nejvyšším v Evropě.
Aktuálně nabídnou v unijních ekonomikách více jen Polsko, Maďarsko a Rumunsko, tedy země s nižším ratingem a z investorského hlediska vyšším politickým rizikem. Fronta na státní dluhopisy se tak koncentruje právě v Praze. Hraje se přitom o čas, protože do roka může být český trh už výnosově nezajímavý, a to právě díky očekávanému razantnímu uvolnění měnové politiky tuzemskou centrální bankou.
„Pokud jde o dvanáctiměsíční horizont, trhy sázejí aktuálně na poměrně dost razantní snižování sazeb. Za rok očekávají základní sazbu ČNB na úrovni tři až 3,25 procenta,“ uvádí ekonom Komerční banky Jaromír Gec. K těmto očekáváním přispěla nedávná prohlášení některých členů bankovní rady ČNB mířící k razantnímu uvolnění politiky.
Jak například v závěru ledna uvedl radní Jan Frait pro agenturu Reuters, dokázal by si v kontextu poklesu sazeb představit i „odvážnější akci“. Propad sazeb znamená pokles úrokových výdělků pro budoucí investory do bondů.
SPECIÁL: Jak se zajistit na stáří?
Připravili jsme pro vás sérii prémiových článků, jak si zařídit bezstarostný důchod, ať už je vám dvacet nebo padesát. Pokud ještě nepatříte do e15 komunity, staňte se jejím členem a odemkněte si přístup k exkluzivnímu obsahu, jak investovat a spořit na stáří a čeho se při cestě k nezávislosti vyvarovat.
VŠECHNY ČLÁNKY, KTERÉ JSOU SOUČÁSTÍ TÉMATU, NAJDETE ZDE
Zahraničním investorům do českého dluhu pak nahrává i slabá koruna. Kurz české měny na prahu 25 korun za euro znamená, že oproti únoru loňského roku nakupují v Česku zhruba se šestiprocentní „slevou“. Už ve druhém pololetí přitom analytici vesměs čekají posílení koruny, což pro zahraniční kapitál zaparkovaný v tuzemských vládních bondech znamená příslib dodatečného výnosu. „Investoři vidí u těchto instrumentů prostor pro budoucí kurzové zisky,“ potvrzuje ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Z pohledu státu pak pokles úroků z nově vytvářených dluhů znamená potenciální úlevu tváří v tvář obřímu rozpočtovému schodku navrženému pro letošní rok ve výši 252 miliard korun. Na jeho pokrytí bude totiž potřeba vydat státní dluhopisy.
Pokles úroků placených státem investorům o jeden procentní bod by při financování letošního schodku znamenalo úsporu kolem 2,5 miliardy korun na úrokových nákladech. Ty přitom ruku v ruce s nárůstem českého dluhu i růstem sazeb ČNB v reakci na inflační boom v posledních pár letech prudce vzrostly. Za rok 2022 tak například atakovaly sumu 50 miliard korun, ještě za rok 2020 byly přitom zhruba o pětinu nižší.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
