Na potenciální nebezpečí příliš nízké inflace v eurozóně upozornila šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi v této souvislosti ujistil, že propad eurozóny do deflace nepovažuje za pravděpodobný.
Meziroční míra inflace v eurozóně v prosinci klesla na 0,8 procenta z listopadových 0,9 procenta. Nacházela se tak hluboko pod dvouprocentní hranicí stanovenou ECB jako strop cenové stability.
Draghi v sobotu prohlásil, že ECB je připravena zakročit, pokud inflace zpomalí na nižší hodnotu, než s jakou počítají předpovědi. Zopakoval také, že úrokové sazby delší dobu zůstanou na současné nízké úrovni, nebo ještě klesnou.
Když padl dotaz na možnost, že by ECB přijala opatření ve formě kvantitativního uvolňování, podobně jako to učinily centrální banky v USA, Japonsku a Británii, Draghi podle agentury Reuters odpověděl: „Neříkám, že by to mělo být učiněno, nebo nemělo být učiněno“. Uvedl přitom, že společné unijní smlouvy zabraňují měnovému financování vlád.
Riziko deflace v eurozóně? 15 až 20 procent
MMF se podle Lagardeové domnívá, že pravděpodobnost deflace v eurozóně je 15 až 20 procent. Kromě toho šéfka MMF během víkendu varovala před nebezpečími, která pro oživení světové ekonomiky představují zpřísnění uvolněné měnové politiky v USA a klesající ceny v eurozóně.
„Na horizontu je nové riziko a skutečně je třeba jej sledovat,“ sdělila Lagardeová podle agentury AP během posledního dne fóra.
Optimističtější Davos |
---|
Z průzkumu Bloomberg Global Poll vyplynulo, že účastníci fóra přijížděli do Davosu s výraznějším optimismem, než tomu bylo v minulosti. Celkem 59 procent investorů má za to, že se ekonomický výhled zlepšuje. Za optimismem stojí podle dvou třetin dotázaných dojem, že se lepší situace nejbohatších ekonomik. |
Optimismus potvrzuje i odhad Mezinárodního měnového fondu, který zlepšil výhled ekonomiky vyspělých zemí na 2,2 procenta, což je skoro o procentní bod více než loni. Na druhou stranu do Davosu nezamířili jen optimisté. Podle šéfky MMF Christine Lagardeové je oživení světové ekonomiky chabé a růst stále zůstává pod dlouhodobou kapacitou, což jsou čtyři procenta. |
Mechanismus pro krachující banky se může vylepšit
Jak v debatě na Světovém ekonomickém fóru také zaznělo, evropský plán na vytvoření společného mechanismu pro řešení problému bank v eurozóně může být vylepšen. Podle evropského komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olliho Rehna by měl mechanismus umět pomoci tak, aby došlo k co nejmenšímu využití peněz z evropských daňových poplatníků. Zamýšlená změna údajně počítá s vytvořením společného fondu, který mají během deseti let naplnit samy evropské banky v objemu kolem 55 miliard eur.
Spojené státy nicméně nedávno vyjádřily obavy, že Evropa v procesu uzdravování bank nepostupuje dost rázně. Proces vytváření společného fondu naráží na kritiku i v europarlamentu. Podoba vytváření fondu prý obchází zavedený zákonodárný proces v EU.
Mechanismus „určitě ještě může být vylepšen a je to něco, co budeme muset v příštích dvou měsících během rozhovorů s europarlamentem zvažovat,“ prohlásil podle Reuters Rehn během panelové diskuze v Davosu.
Světová elita v Davosu |
---|
Výročního zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu se účastní 2500 politiků, finančníků a podnikatelů z téměř stovky zemí. |
Prezident Světového ekonomického fóra Klaus Schwab uvedl, že setkání by mělo přinést podněty pro zajištění silnějšího hospodářského růstu a překonání finanční krize. Nedávná studie varovala, že finanční krize stále ohrožuje vývoj světové ekonomiky. |
K důležitým tématům v Davosu patří mimo jiné také vysoká nezaměstnanost, prohlubující se propast mezi chudými a bohatými či zneužívání internetu ke kriminalitě a špehování. |