Pád bitcoinu v otázkách a odpovědích. Zajímat by měl i akcionáře Nvidie

Cenové dění na bitcoinu a ostatních kryptoměnách se vymyká očekávání investorů. Včetně syna amerického prezidenta Donalda Trumpa Erica, který nedávno ubezpečoval, že letošní čtvrté čtvrtletí bude pro bitcoin a krypto neuvěřitelné. Ta předpověď se ale naplňuje v tom negativním smyslu slova. 

Bitcoin tento týden spadl na sedmiměsíční minima, během čtvrtečního večera klesnul pod 90 tisíc dolarů, celkově odepsal za týden rovných 15 procent. Ještě výrazně hůře je na tom zbytek trhu virtuálních mincí. Víc než cokoli jiného tak nyní v případě kryptoměn platí zavedená poučka, že minulé zisky nijak nezaručují ty budoucí. A tržní neuróza mezitím trvá, byť ji na krátkou chvíli ukonejšily finanční výsledky Nvidie. 

Proč by měla mizérie bitcoinu zajímat i akciové investory?

Zdaleka nejen proto, že bitcoin patří k nejvýkonnějším investicím poslední dekády a jeho letošní slabost v porovnání s akciemi i zlatem může naznačovat, že z těch nejdivočejších kurzových ústřelů směrem nahoru sedmnáctiletá kryptoměna vyrostla. Navzdory lakování jejích fanoušků na digitální zlato ale z pohledu ostatních investorů zatím obvykle spíše představuje ukazatel všeobecné ochoty jít do rizika. „Já bitcoin vnímám jako nejrychlejší indikátor celkového sentimentu v globální ekonomice,“ napsal tento týden na síť X investor a partner fondu Presto Ventures Vojtěch Roček. 

Znalec akciových trhů Aleš Vávra v této souvislosti uvedl, že vnímá bitcoin jako jeden spojený velký trade spolu s Nvidií a dalšími technologickými tituly. Padne-li jedno, padne druhé, domnívá se. Propojenost vnímání kryptoměn se světem technologických akcií naznačuje i napětí, s jakým trh očekával zveřejnění středečních hospodářských výsledků Nvidie. Ta sice opět překonala odhady, jenže jakékoli její výsledkové zaváhání by podle skeptiků mohlo spustit oslabení nejen technologických akcií, ale právě i kryptoměn. 

Proč kryptoměny tento týden tak moc oslabily?

Očekávání skvělého konce roku 2025 u kryptospekulantů posilovaly zejména náznaky dalšího snižování úrokových sazeb ze strany amerického Fedu. Tento výhled však v posledních týdnech částečně ztratil na přesvědčivosti, mimo jiné i vlivem vládní výluky v USA. 

V jejím důsledku například přestaly úřady zveřejňovat aktuální makroekonomická data, která bere tamní centrální banka za směrodatná. Nyní se zpožděním vyšly údaje o americkém trhu práce za září, podle nich ale vzniklo skoro 120 tisíc nových pracovních míst, což opět snižuje naděje na agresivní sekání sazeb. 

Lakoničtějším důvodem propadu cen virtuálních měn v posledních týdnech je ale momentální přebytek prodávajících nad kupujícími a likvidace pozic spekulantů, kteří si pro své obchodování půjčují cizí peníze a fungují takzvaně na páku. Bitcoin navíc v průběhu letošního roku průběžně uprodávají jeho dlouhodobější držitelé, kteří si díky zhodnocení kurzu přišli až na stonásobné výnosy. 

Část z nich navíc věří, že se kurz bitcoinu stále pohybuje ve čtyřletých cyklech ohraničených takzvaným půlením (halvingem), které snižuje počet denně vygenerovaných bitcoinů na polovinu. Zatím vždy platilo, že těch nejvyšších zhodnocení dosáhla kryptoměna zhruba rok od půlení, což následoval citelný propad jejího kurzu. 

Celý letošní rok tedy brali jako dobrou příležitost k takzvanému vybírání zisku. Tento týden se k nim navíc s dosud největším jednodenním výprodejem přidali i investoři do bitcoinových burzovně obchodovaných fondů (ETF). Ve středu si z největšího bitcoinového ETF stáhli na půl miliardy dolarů. 

Kam až může bitcoin padnout?

Cena bitcoinu umazala od nedávného vrcholu zhruba 30 procent. To je z hlediska dlouhodobě silných výkyvů ceny kryptoměny ještě nepříliš dramatické číslo. Takové propady nejsou u bitcoinu výjimkou ani v období toho nejexplozivnějšího růstu. Optimisté se proto ještě nerozloučili s představou, že by kryptoměna dosáhla v dalších měsících nových maxim, spoléhají právě na roli Fedu. 

Snižování sazeb je zároveň posledním velkým katalyzátorem možného růstu ceny bitcoinu a spol. v dohledu. Nadšení z těch ostatních dvou – vítězství vůči kryptoměnám vstřícného Donalda Trumpa v loňských volbách i ze schválení ETF na bitcoin a krypto v témže roce – postupem času zákonitě vyprchává. Tím spíše, když se nenaplňují očekávání těch největších optimistů, že by vláda USA nakupovala bitcoin do svých rezerv. Velké hráče na trhu navíc stále intenzivně fascinuje veškeré dění kolem umělé inteligence, která je jednoznačně největším investičním fenoménem posledního roku a do určité míry zastiňuje vše ostatní. 

Část traderů proto i na základě technické analýzy grafu kryptoměny počítá s tím, že by bitcoin mohl dosáhnout pomyslného lokálního cenového dna u hladiny 75 tisíc dolarů za jeden bitcoin. Kdo ještě plně věří v sílu čtyřletých cenových cyklů, může očekávat sestoupení bitcoinu ještě níže: ke klouzavému čtyřletému průměru s aktuální hodnotou kolem 55 tisíc dolarů. K němu, a na chvilku i krátce pod něj, se bitcoin vydal i během posledního táhlého sestupného období v roce 2022. Tehdy se kurz kryptoměny odrazil od 16 tisíc dolarů coby cenového dna. 

Co v příštím roce zahýbe cenou bitcoinu?

V těchto týdnech měl vrcholit aktuální halvingový cyklus. Jenže cyklická teorie ceny bitcoinu neztrácí na hodnověrnosti až teď. Naboural ji už loňský rok, kdy kryptoměna pokořila tehdejší cenová maxima atypicky ještě před samotným půlením. Letošní vývoj ceny bitcoinu ji zpochybňuje ještě víc. Dosavadní rekordní cenovka 126 tisíc dolarů z října je o 80 procent vyšší než 69tisícové maximum z roku 2021, a tedy minulého cyklu. Přitom v minulosti platilo, že když už bitcoin cenový rekord vyrovná, rovnou ho i několikanásobně překoná. Aby se tak stalo, musela by nastat zásadní událost typu masivního skupování kryptoměny ze strany rozvinutých států nebo jejich centrálních bank. Ne pouze do testovacího portfolia, jak udělala nedávno třeba ČNB. 

Postupné umírňování bitcoinových kurzových ústřelů se nicméně dá číst oběma směry: pokud bitcoin už nečekají tak explozivní růsty ve stovkách procent, ze stejných důvodů by mohla slábnout i dramatičnost jeho pádů. To dlouhodobě očekává například analytik agentury Bloomberg James Seyffart. 

VIDEO: Česká národní banka by měla nakupovat bitcoin, řekl ekonom Ladislav Krištoufek v pořadu FLOW:

FLOW: S cihlou zlata se vyfotíte lépe než s bitcoinem, říká oceněný ekonom Krištoufek • Zdroj: e15

Podle něj nakonec zásadně zeslábne cyklické chování bitcoinu v důsledku úspěchu loni spuštěných amerických ETF na kryptoměnu. Fondy přilákaly v prvním roce fungování tak velký zájem investorů jako historicky žádné jiné čerstvě spuštěné investiční nástroje svého druhu. Právě postupné prorůstání kryptoměn do světa zkušených traderů na Wall Street a napojení na nové proudy kapitálu může znamenat podle Seyffarta omezení těch nejdivočejších kurzových výstřelků. 

Zároveň to naznačuje, že kurzem bitcoinu bude výhledově stále více hýbat spíše makroekonomika a očekávání pomyslného pumpování peněz do hospodářství ze strany centrálních bank a vlád než další naplánovaný halving v roce 2028. Jeho vliv časem slábne i čistě nominálně: zatímco v roce 2016 snížil halving počet nových bitcoinů za den o 1800, o osm let později činil denní rozdíl jen 450 mincí. V důsledku takové posloupnosti proto nemůže existovat více než 21 milionů bitcoinů. 

Dává smysl diverzifikace v kryptu?

Jen omezeně. Pokud padá cena bitcoinu, kurzy ostatních digitálních měn obvykle padají ještě rychleji. Zatímco největší kryptoměna stále stojí výrazně více než před čtyřmi lety, její konkurenti typu ether nebo solana zůstávají dokonce pod cenovkami z listopadu 2021. To neznamená, že se některým z milionů existujících digitálních mincí nemůže alespoň krátkodobě dařit mnohem lépe než bitcoinu. Z těch významnějších v posledním roce zazářil token hyperliquid nebo zcash. 

Část spekulantů ale nyní ráda využívá možnosti takzvaných stablecoinů, tedy kryptoměn pevně svázaných s kurzem dolaru, případně tokenizovaného zlata, tedy virtuálních mincí obdobně navázaných na cenu drahého kovu. U těchto projektů však existuje na rozdíl od bitcoinu takzvané riziko protistrany. To zjednodušeně znamená, že investor musí věřit, že je virtuální mince opravdu dostatečně zajištěna tak, jak její vydavatel tvrdí. 

Co propad bitcoinu způsobí firmám, které jej drží?

Během letošního roku se snažila část veřejně obchodovaných firem – zejména těch amerických – okopírovat obchodní model společnosti Strategy. Ta je největším korporátním držitelem bitcoinů na světě a upisováním vlastních cenných papírů získala od roku 2020 kapitál dostatečný k pořízení skoro 650 tisíc virtuálních mincí. Její spoluzakladatel Michael Saylor ale ubezpečuje, že firma v žádném případě prodávat bitcoiny nehodlá. Analýza České národní banky na téma digitálních aktiv zmiňuje odhady, že Saylor by musel k nucenému prodeji sáhnout jen v případě dlouhodobějšího propadu ceny virtuální měny pod 20 tisíc dolarů. 

To neznamená, že podobně odhodlané zůstanou i jiné společnosti s kryptoaktivy v rozvaze. Začátkem listopadu prodala část svých bitcoinů americká polovodičová společnost Sequans Communications, aby snížila své zadlužení. Krátce předtím obdobně postupovala i ETHZilla, která se zbavovala druhé největší kryptoměny ether. Jejich vliv na cenu kryptoměn je ale v porovnání se Strategy zanedbatelný.