Jaroslav Bukovský: Warren Buffett prchá z Wall Street, obložil se polštářem keše a bondů
Znáte to: Pro konkrétní strom nevidíte les. Touto optikou netrpí zdaleka jen lidé z high level profesí vyžadujících hluboký a nerušený vhled do svých oborů, anebo třeba čerstvě zamilovaní. Týká se nejrůznějších oblastí lidského života a v každé z nich má svou konkrétní míru nebezpečnosti. Co je v jaderném inženýrství výhodou, může být naopak na burze nejen nevýhodou, ale fatálním selháním předcházejícím osobní finanční kolaps. Proto je občas namístě resetovat směr svého pohledu. Ideálně prostřednictvím jednoduše aplikovatelného pravidla obsahujícího dostatečnou šíři kontextu pro naše jednání. Platí přitom, že čím triviálnější pravidlo, tím věhlasnějšího by mělo mít autora. A to bude dnes náš případ. Otcem následující myšlenky je totiž geniální investor, kterému se zároveň podařilo zachovat si uvažování člověka z lidu, a totiž Warren Buffett.
Vraťme se na okamžik do roku 2000. Světové burzy se tehdy nacházely snad v ještě intenzivnějším opojení technologiemi, než je tomu v současnosti. Tím, čím je dnes AI, byl tehdy obyčejný internet. Ten se měl stát generátorem, médiem i hnací silou pohádkových zisků, které měla přinést technologická revoluce založená na službách nabízených tehdy raketově rostoucímu počtu lidí připojených k síti.
„Binární“ byznysmeni hýřili furiantskými příběhy, investoři jim naslouchali s dychtivostí submisivních manželek, peníze tekly do projektů proudem a ruku v ruce s tím na burze vesele kypěl fenomén jménem dot.com. Trh byl plný firem generujících ztráty, nicméně takových, kterým se alespoň některou z metrik stále dařilo utvrzovat své investory v dojmu své expanze. Pokud vidíte paralely k současné scéně umělé inteligence, mohou a nemusejí být čistě náhodné.
A právě tehdy začal „křičet“ Buffettův indikátor. Ten je koncipován jako poměr hodnoty akciového trhu a velikosti ekonomiky. Tento poměr právě v roce 2000 rychle vystoupal na historicky rekordních 150 procent. Tedy akciový trh měl o polovinu vyšší hodnotu než bohatství, které dokázala americká ekonomika vygenerovat za celý rok. Podle Buffetta by přitom měla hodnota akcií růst zhruba tak jako ekonomika. Pokud je rychlejší, pak jde zřejmě o projev bubliny.
Ještě v polovině devadesátých let platila přitom opačná proporce. Americká ekonomika byla zhruba o třetinu větší než hodnota akciových trhů. Během pouhých několika let se díky technologickému běsnění poměr obrátil, a co následovalo od roku 2000 do roku 2002, už všichni víme. Technologický index Nasdaq sepostupně propadl o 78 procent a nechal za sebou investory v slzách a beznaději.
Nyní bliká Buffettovo pravidlo s obdobnou naléhavostí. Indikátor totiž už koncem prázdnin dosáhl nové rekordní hodnoty. Akciový trh byl totiž s více než 209 procenty hodnoty ekonomiky více než dvakrát tak velký než fundamenty USA. To země ani svět ještě nezažily. Z hlediska dlouhodobých trendů byl pak Buffettův indikátor téměř o 70 procent výše, než by statisticky být měl. Ještě zhruba dva roky nazpět přitom indikátor ukazoval „pouhých“ 150 procent.
Zrychlení burzy oproti ekonomice tedy nabralo otáčky právě v posledních dvou letech. Dobře, za normálních okolností by jednoduše šlo o pouhý jeden ukazatel z mnoha obvykle protichůdně ukazujících metrik. Strašidelně relevantním se indikátor ukazuje až ve spojitosti s letošním chováním samotného jeho autora. Buffett totiž ustupuje z trhu. Pojďme se podívat na Warrenovu tržní stopu v posledních měsících a týdnech.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
