Polské banky mají podle údajů ECB rozpůjčované hypoteční úvěry ve švýcarských měně za 40 miliard franků. To je téměř osm procent velikosti polské ekonomiky. Polská vláda ve středu apelovala na tamní banky, aby domácnostem směnily úvěry ve francích na zlotý za aktuální tržní kurzy.
Podle statistik polského finančního regulátora z roku 2013 mělo hypotéku ve francích na 563 tisíc domácností, to je zhruba třetina veškerých hypotečních úvěrů ve čtyřicetimilionové zemi. “Nyní je snadné vinit banky, že klienty neznalé rizik do cizoměnových úvěrů natlačily,” citovala agentura Bloomberg Nicholase Spira z londýnské Spiro Sovereign Strategy.
Monetární kouzelníci
Centrálni bankéři v posledních letech získali pověst kouzelníků, kteří mohou ekonomiky zachránit od pohromy tištěním peněz. Nyní se dříve než kdy předtím ukazuje, že monetární kouzla mají nezamýšlený dopad na globální ekonomiku, finanční trhy a také běžné obyvatele. Ti polští se cítí podvedeni a na Facebooku založili skupinu, jejíž název se dá přeložit jako “Nalákáni na frank”.
Vývoj kurzu PLN/CHF za poslední rok:
Polsko a Maďarsko v době krize na přelomu let 2008 a 2009 prosluly tím, že řada domácností nezvládla po oslabení domácích měn splácet své hypotéky, které měly v francích a eurech. Banky tyto úvěry nabízely, protože úrokové sazby eura a franku byly o mnoho nižší než zlotého a forintu. Nepočítaly však s měnovým rizikem, které měsíční splátky prodražilo.
Maďarsko se loni s problémem vyrovnalo stylem odpovídajícím způsobům tamní autoritářské vlády premiéra Viktora Orbána a banky donutilo cizoměnové půjčky převést do maďarských forintů za - pro banky - nevýhodný kurz.
Problémy i v Rakousku
Další zemí, která má velký objem úvěrů ve švýcarských francích a o které se v této souvislosti nikdy nemluvilo, je Rakousko. V tamních bankách leží hypotéky za 41 miliard franků. To odpovídá desetině velikosti tamního hospodářství. Další plačící dlužníci, kteří si napůjčovali ve francích, jsou ve Francii či Chorvatsku.
| Honba za nejnižší splátkou |
|---|
| Krátkozrakost Poláků či Maďarů při pořizování hypoték v cizí měně díky nižšímu úroku přirovnal Manfred Koller, místopředseda představenstva ČMSS, k současnému chování českých domácností, které si v době rekordně nízkých sazeb fixují úročení úvěrů na bydlení maximálně na tři až pět let. Často také jen na rok. “Češi si zvykli, že za posledních deset let, co jsou hypotéky běžné, úroky jen klesaly, jenže dnes už nemají kam klesat. Doufejme tedy, že za tři, pět let pro ně to překvapení nebude moc velké,” uvedl. |
