Vymodlené dramatické zlevňování hypoték se nejen zadrhlo, půjčka na bydlení za laciný peníz se nemusí uskutečnit přinejmenším ani do konce letošního roku. Bankám v posledních týdnech zdražují zdroje, ze kterých financují hypotéky. Krom toho jsou velcí poskytovatelé půjček na bydlení opatrní vůči dalšímu snižování sazeb, aby zabránili rozšíření fenoménu takzvané hypoteční turistiky. V duchu opakovaného snižování sazeb Českou národní bankou mělo být přitom jen s trochou nadsázky všechno jinak. Skeptičtější scénáře tak počítají s tím, že vyčkat s úvěrem do konce roku může znamenat úsporu jen v řádu desetinek procentních bodů.
„Již od začátku roku sledujeme nižší ochotu bank snižovat nabídkové úrokové sazby u hypotečních úvěrů, přestože ČNB zahájila pokles základní sazby,“ uvádí obchodní ředitel finanční skupiny Partners Jan Breil. Příčinou je podle něho primárně novela zákona o spotřebitelském úvěru, který bankám nedostatečně ručí za to, že klient vydrží u jedné banky do konce období fixace úroku své hypotéky.
„Bance pak zůstanou nemalé náklady s předčasným splacením úvěru. Dalším důvodem je snížení konkurence mezi bankami poskytujícími hypotéky. Reálně na trhu zůstalo pět bank s významnějším tržním podílem,“ dodává Breil s tím, že zejména velké banky navzájem sledují, co udělají ty ostatní.
Komplikací pro levnější hypotéky jsou i hůře dostupné peníze, které bankám slouží jako rezervoár pro poskytování hypoték. Takzvané „pětileté peníze“, kterými banka pokryje pětiletou fixaci klientského úroku, jsou tak nejdražší od poloviny prosince. Prakticky se tak chovají, jako kdyby ČNB ještě vůbec nepřistoupila ke snižování své základní sazby.
To přitom od konce prosince udělala již třikrát, čímž sazba klesla z dřívějších sedmi na současných 5,75 procenta. Její samotné prognózy počítají pro letošek s možným poklesem sazby až pod tři procenta, tento scénář ale začaly finanční trhy v posledních týdnech zpochybňovat.
„Ve druhém pololetí se sazby dle mého odhadu budou pohybovat mezi 4,5 až pěti procenty,“ domnívá se hypoteční expert firmy Broker Trust Libor Vojta Ostatek. „Průměr na konci roku by se mohl dostat na hranici pěti procent, tím myslím reálně poskytnuté úrokové sazby, tedy někde mezi 4,9 až 5,1 procenta,“ dodává Ostatek.
Více zlevnit mají spíše kratší fixace sazeb na jeden, či dva roky. „Převážná část, až 80 procent fixací je nyní poskytována na tři roky a banky jsou nyní už s dalším snižováním opatrné, neboť si chtějí udržet marži alespoň jedno procento, upozorňuje Ostatek s tím, že právě z tohoto důvodu bude další pokles sazeb spíše pomalejší.
Zmiňovaných 4,5 procenta průměrného úroku z hypotečního úvěru přitom může být i oním pověstným novým normálem. „Kolem 4,50 procenta by se mohly úroky stabilizovat, ovšem záleží na tom, jak bude ČNB vnímat svou dlouhodobě udržitelnou měnověpolitickou sazbu,“ zdůrazňuje ekonom banky Creditas Petr Dufek. Trhy přitom soudí, že ČNB půjde dolů spíše pomaleji.
„V posledních týdnech trochu zjemnila očekávání ohledně celkového poklesu sazeb. Na konci roku by se sazba ČNB mohla držet zhruba na čtyřech procentech,“ soudí Pfeiler. K obdobnému procesu přitom nedochází jen v Česku, ale i na evropském a americkém trhu. „Důvodem je především přetrvávající, až zakořeněná inflace ve službách,“ dodává.
Jak vypovídá Swiss Life Hypoindex, na počátku dubna nabízely banky hypotéky za průměrný úrok 5,57 procenta, tedy jen o pět setin procentního bodu levněji než o měsíc dříve. Mezitím přitom ČNB sáhla ke snížení své základní sazby o půl procentního bodu, což banky nechaly prakticky bez větší pozornosti. I tak jsou nyní hypotéky nejlevnější od června 2022, primárně je to ale důsledek dlouhodobé faktické stagnace hypotečních úroků. Nejlevnější hypotéky Česko zažilo v roce 2016, kdy průměrná sazba klesla i pod 1,8 procenta.
