Na odliv kapitálu z rozvíjejících se trhů doplácí i česká ekonomika. Kvůli pomalému posilování koruny totiž Česká národní banka zvedá úroky.
Ve Veneuzele se řada lidí během minulého víkendu stala miliardáři. Alespoň tedy v místní měně bolívaru. A nemuseli mít ani závratné jmění.
Důvodem je drastická devalvace bolívaru o 95 procent vůči dolaru, která je jednou z největších v historii. Oficiální kurz dolaru se tak dostal ze zhruba 285 tisíc na šest milionů bolívarů za jeden dolar. Stačilo tak mít v peněžence necelých 167 dolarů (přibližně 3760 korun), aby člověk byl bolívarovým miliardářem. V zemi, kde je milionová inflace, to však příliš mnoho neznamená.
Venezuela je sice nejkřiklavějším případem rozvíjejících se zemí, které zažívají drastické oslabení vlastní měny, podobné potíže mají ale i další emerging markets. Jejich měny sice oslabují vůči dolaru v nesrovnatelně menší míře než bolívar, ale stále dost na to, aby jim to způsobovalo ekonomické potíže.
Turecká nákaza
Příkladem je Turecko, jehož měna v posledních týdnech zažila volný pád. Od začátku roku ztratila turecká lira vůči americké měně pětatřicet procent. Jeden dolar tak stál 7,2 turecké liry.
Tureckou měnu táhnou dolů spory s USA kvůli vězněnému americkému pastorovi, zdvojnásobení amerických cel na tureckou ocel a rovněž obavy investorů o nezávislost turecké centrální banky.
V návaznosti na pád turecké liry oslabila rovněž indická rupie, která se dostala na rekordní minimum vůči americké měně. Ztrácí rovněž jihoafrický rand, argentinské peso, ale i polský zlotý či maďarský forint. Spolu s propadem měn oslabují akcie v těchto zemích.
Potíže trvají déle
Problémy rozvíjejících se trhů ale nejsou záležitostí posledních týdnů. V nemilosti investorů jsou už od jara. Investoři se od nich odklánějí kvůli růstu výnosů u amerických státních dluhopisů, což vede k nižší ochotě tolerovat riziko. Růst výnosů je způsoben politikou americké centrální banky FED. „Vyšší úrokové sazby v USA vedou ke stahování peněz z emerging markets. Jde o globální přeliv kapitálu zpět do Spojených států,“ upozorňuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Investoři totiž poměřují riziko a výnosy na jednotlivých trzích, které srovnávají s poměry na americkém trhu. „Když zohlední riziko, najednou jim ani poměrně vysoké úrokové sazby v rozvíjejících se ekonomikách nepřijdou tak atraktivní,“ dodává Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Podle něj odliv kapitálu ještě umocňuje hrozba světové obchodní války, která znamená nejistotu a možné ohrožení globálního ekonomického růstu.
Slabá koruna a drahé úvěry
Úprk kapitálu se dotkl i české ekonomiky, kterou investoři řadí do skupiny rozvíjejících se zemí. „Investoři dávají všechny emerging markets do jednoho pytle a moc nerozlišují, což pak táhne dolů všechno,“ popisuje chování investorů Kovanda.
Výsledkem je pomalejší oslabování české koruny, než předpokládala Česká národní banka, což ovlivňuje její rozhodování. „Sázela na to, že utahování měnové politiky bude probíhat přes posilování koruny, což se neděje,“ říká Sklenář a dodává: „ČNB proto rychlejším tempem zvyšuje úrokové sazby.“ Od začátku roku již centrální bankéři zdražili peníze třikrát, čímž se klíčová sazba dostala na 1,25 procenta. Ta se pak promítá do dražších úvěrů včetně hypoték.
Ve zvyšování přitom mohou ještě letos pokračovat. V případě, že koruna bude setrvávat na slabších úrovních a v české ekonomice budou tlaky na růst cen, nelze vyloučit další letošní zvýšení sazeb, prohlásil guvernér ČNB Jiří Rusnok. V současnosti je tak další zdražení peněz velmi reálné, protože ekonomové zásadní uklidnění na emerging markets neočekávají.
„Tento rok je zatím pro rozvíjející se trhy dost nepříznivý a nezdá se, že by se to mělo v nejbližší době změnit. Rozvíjející se trhy budou zřejmě ještě nějaký čas krvácet,“ zdůrazňuje Kovanda.
