Zástupci Moskevské burzy ve čtvrtek představili v kazašské Astaně dosud poslední integrační projekt, jenž je součástí snah prezidenta Vladimira Putina o posílení mezinárodní pozice moskevské měnové burzy. „Nastal okamžik, kdy jsme skončili s vážením argumentů pro a proti integraci našich finančních trhů,“ prohlásila šéfka analytického odboru Euroasijské rozvojové banky Ella Baibiková v citaci časopisu Business New Europe.
Podle Baibikové přitáhne sjednocený finanční trh do Moskvy dostatek peněz, z nichž bude možné financovat potřeby soukromých i korporátních podnikatelů a zároveň poskytne Moskvě „možnost obstát v konkurenci regionálních a světových finančních středisek“.
Dvě tváře integrace
Integrovaný měnový trh má zprostředkovat vzájemný kontakt mezi zeměmi bývalého Sovětského svazu a „dalšími zeměmi, které se o zajmají o region euroasijského jednotného ekonomického prostoru“. Transakce mezi jeho účastníky by tak de facto mohly probíhat v jejich národních měnách. To by podle expertů EDB mělo snížit celkové náklady na měnovou konverzi.
To je jedna stránka věci; tou druhou samozřejmě je pokračující centralizace ekonomické aktivity na bývalém sovětském území a její směřování do ruských rukou. Součástí této snahy je například i přijetí některých mezinárodních standardů pro moskevskou měnovou burzu, jež v tomto týdnu avizoval prezident Putin.
| Moskevská burza |
|---|
| Moskevská burza je největší firmou svého typu v Rusku a ceé východní Evropě. Byla založena v roce 2011 sloučením skupin MICEX a RTS. Na světovém žebříčku burz s nejvyšším objemem obchodu cenných papírů se pohybuje na konci druhé desítky v objemu obchodu s fnančními deriváty je na konci první světové desítky. |
Moskva láká další členy do euroasijské unie. Její cíle ale zůstávají daleko
