České ministerstvo financí podpořilo odložení digitální daně pro globální internetové hráče, jako jsou Google či Amazon, na širší úrovni více zemí. A to přesto že už letošní státní rozpočet počítá s výnosem 2,5 miliardy korun. Evropská komise plán na zavedení daně odložila v pondělí.
„Jedině široká globální dohoda umožní efektivně zdaňovat rychle rostoucí digitální ekonomiku,“ řekla deníku E15 šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO).
„Velmi proto vítám iniciativu zemí G20 na zavedení minimální korporátní daně ve výši patnácti procent, která zajistí to zásadní, tedy aby firmy platily daně tam, kde reálně podnikají a dosahují svých zisků,“ dodala. Stejně tak ministryně vítá rozhodnutí Evropské komise odložit plán na zavedení evropské digitální daně a dát nejprve šanci celosvětové reformě korporátních daní od zemí G20.
Komise oznámila odložení digitální daně jako dalšího zdroje svých příjmů poté, co v neděli k přehodnocení unijního plánu na zdanění velkých internetových společností, které převážně pocházejí ze Spojených států, vyzvala americká ministryně financí Janet Yellenová.
Smysl evropské digitální daně začali představitelé EU zpochybňovat také po víkendovém zasedání skupiny států G20. Ta se dohodla na zásadní celosvětové reformě daní pro soukromý sektor s tím, že nadnárodní firmy budou muset zisk danit tam, kde vznikl, a ne prostřednictvím dceřiných firem v daňových rájích. Navíc by měla platit jednotná minimální patnáctiprocentní sazba. Kdy tato dohoda začne platit, však není jasné.
„Rozhodli jsme se pozastavit práci na naší nové digitální dani jako novém vlastním zdroji EU,“ uvedl mluvčí Evropské komise Daniel Ferrie s tím, že orgán situaci znovu přehodnotí na podzim.
Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni na dotaz, zda je odložení digitální daně možné, uvedl, že prioritou EU je zavedení dohody skupiny G20.
Česká vláda schválila zavedení digitální daně předloni. Od té doby se návrhem zabývá Poslanecká sněmovna. I když předlohu podporují všechny strany v dolní komoře parlamentu, nepanuje shoda na výši sazby. Zatímco vláda podporuje pětiprocentní hranici, například opoziční ODS by ji o dva procentní body snížila.
„Návrh ministerstva financí leží ve Sněmovně už rok a půl a jeho další legislativní vývoj je v rukou parlamentu,“ podotkla Schillerová. Snahou předlohy bylo podle ní nastavení férového a spravedlivého zdanění firem do doby, než bude přijato a implementováno globální řešení.
Vyššího zdanění amerických technologických společností se kvůli možné celní odvetě Spojených států obávají čeští vývozci automobilových součástek nebo nemocničních postelí. Varují, že USA odpovědí vysokými cly. To by poškodilo například firmu Linet, která má v Americe silnou konkurenci.
