Domácnosti musejí sahat čím dál hlouběji do kapsy. Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu podle Českého statistického úřadu výrazně zrychlil ze zářijových 4,9 procenta na 5,8 procenta. Je to nejvyšší číslo od října 2008. Analytici i Česká národní banka očekávali inflaci 5,5 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o jednotky procent. Jaký bude další vývoj a jaké úrokové sazby nastaví ČNB, která se snaží inflaci cílovat na dvě procenta?
Co zdražovalo a proč
„Nárůst celkové meziroční inflace byl podobně jako v předchozích několika měsících tažen naprostou většinou hlavních skupin ve spotřebním koši,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
S výjimkou cen potravin hlásí zrychlení meziročního zdražování prakticky všechny ostatní skupiny ve spotřebním koši včetně nákladů na bydlení, cen v dopravě a též cen spadajících do takzvané jádrové inflace, jako jsou například oděvy a obuv, bytové vybavení, rekreace a kultura nebo stravování a ubytování.
Ekonomové upozorňují, že ve vyšších cenách bydlení se významně promítají zdražující energie. „Není to sice z komentáře statistického úřadu patrné, nicméně je to velmi pravděpodobné. Ještě do září totiž energie navzdory dění na komoditních trzích inflaci de facto brzdily,“ poznamenal analytik ČSOB Petr Dufek.
Čísla o inflaci táhne nahoru kombinace nabídkových i poptávkových faktorů. Na jedné straně hraje roli silná poptávka domácností. Na nabídkové straně je důležitým faktorem růst cen komodit včetně ropy a obecně růst vstupů pro firmy, na čemž mají podíl i narušené dodavatelské řetězce v globální ekonomice.
Jaký bude další vývoj
„Na začátku příštího roku dostane inflace další impulz v podobě výrazného zdražení zemního plynu a elektřiny a nejspíše přesáhne sedm procent,“ uvedl hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Určitou brzdou bude v listopadu dočasné zavedení nulové sazby DPH u energií. „Nicméně k růstu se meziroční inflace vrátí zřejmě již v prosinci a tlak na růst meziroční inflace bude pokračovat i v prvních měsících roku 2022. V prosinci se meziroční inflace může dostat na dohled šesti procent a počátkem roku 2022 se meziroční inflace přechodně vyšplhá zřejmě až do oblasti sedmi procent,“ napsal dále Marek.
Celoroční průměr inflace bude podle Marka v příštím roce okolo 5,5 procenta v porovnání s očekávanými 3,8 procenta letos.
„Velkou nejistotou jsou však případné vládní zásahy. Není například zřejmé, zda bude DPH na energie snížená, respektive s jakou sazbou i v příštím roce,“ poznamenal hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler s tím, že se v příštím roce průměrná inflace nejspíš dostane k hodnotám z roku 2008. Tehdy činil celoroční průměr růstu spotřebitelských cen 6,4 procenta.
UniCredit Bank očekává, že inflace bude vrcholit citelně nad šesti procenty v prvním čtvrtletí 2022 a poté se bude postupně do konce roku snižovat ke třem procentům. „Celoroční průměr pro rok 2022 se bude zřejmě blížit pěti procentům,“ uvedl ekonom banky Patrik Rožumberský.
Jak zdražování ovlivní měnovou politiku ČNB
Přestože významnou část zvyšování cen tvoří faktory na straně nabídky, Česká národní banka reaguje dosti razantně. Obává se hlavně zvyšování inflačních očekávání ze strany firem i domácností. Ta by se mohla projevit například v požadavcích odborů na růst mezd a platů. Zvýšené náklady by se pak firmy snažily přenášet na koncové spotřebitele, což by mohlo roztočit inflační spirálu.
ČNB proto minulý týden zvýšila klíčovou úrokovou sazbu – takzvanou dvoutýdenní repo sazbu – o 1,25 procentního bodu, nejvíce od roku 1997. Na předchozím měnovém jednání na konci září rada zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu.
Členové bankovní rady tím dávají jasně najevo, že nechtějí, aby se růst cen vymkl kontrole. Důležité je uvést, že dlouhodobě se ČNB snaží cílovat růst spotřebitelských cen na dvě procenta s takzvaným tolerančním pásmem jednoho procentního bodu nahoru a dolů, tedy v rozsahu jedno procento až tři procenta.
Kam míří sazby ČNB a čeho chce dosáhnout
Od sazeb centrální banky se nepřímo odvíjejí úrokové sazby u půjček pro podniky a domácnosti. Vyšší úroky tlumí poptávku po úvěrech, firmy například méně investují, domácnosti méně poptávají byty či nemovitosti, případně si méně berou půjčky na nákupy. Nižší tvorba úvěrů ve výsledku tlumí v ekonomice poptávkové tlaky na růst cen.
Zvyšováním úrokových sazeb podporuje ČNB i kurz koruny – posilování měny tlumí dopad cen dováženého zboží na inflaci.
„Rychlý růst spotřebitelských cen a riziko zvyšování inflačních očekávání povedou podle naší prognózy k dalšímu zvyšování hlavní úrokové sazby ČNB až na 3,75 procenta v prvním čtvrtletí příštího roku. Na příštím zasedání v prosinci čekáme růst o půl procentního bodu,“ uvedl Michal Brožka, ekonom Komerční banky.
Nutno dodat, že zvyšování sazeb nemívá okamžité dopady. Rozhodnutí bankovní rady se na vývoj cen v ekonomice projeví zhruba v horizontu jednoho roku.
