Investiční společnost Akro podala insolvenční návrh na tři podílové fondy, které obhospodařuje. Důvodem je exekuce ze strany ministerstva financí. Případ souvisí s kauzou vytunelovaných CS Fondů v roce 1997.
Akro spravující majetek bývalých podílníků CS Fondů získalo původně od státu 2,1 miliardy korun jako odškodnění, že republika nedokázala zamezit vytunelování CS Fondů. Po dalším soudním verdiktu ale muselo Akro sumu vrátit a Česká republika nyní exekučně vymáhá po Akru na úrocích 717 milionů korun.
„Příčinou vzniku nynější konkurzní situace je, že během exekučního řízení odmítá soudní exekutor, který exekučními příkazy majetek fondů zablokoval, hradit jakékoli náklady, které investiční společnost s obhospodařováním majetku v bývalých CS Fondech nadále má,“ řekl předseda představenstva společnosti Akro Jiří Trávníček. Exekutor podle něj navíc odmítá hradit odměnu pro depozitáře fondů, kterým je ČSOB.
Společnost Akro se snažila zrušit povinnost platit státu stamilionové úroky nejdříve u Městského soudu v Praze. Tam však letos se žalobou neuspěla. Současně se Akro pokusilo domoci svých nároků ještě u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ani tam firma nepochodila.
„Tato zpráva je velikým zklamáním pro desítky tisíc okradených podílníků bývalých CS Fondů, kteří v důsledku nesprávného úředního postupu orgánů České republiky přišli o svou investici. Namísto přiznání kompenzace pro tyto podílníky pak soudy České republiky, po vleklých sporech trvajících téměř dvě desítky let, uložily investiční společnosti s odkazem na promlčení již jednou od státu přijatou náhradu škody vrátit, a to včetně úroku z prodlení dosahujícího částky bezmála tři čtvrtě miliardy korun,“ reagovala společnost Akro na svém webu.
Insolvenční návrhy se týkají Akro globálního akciového fondu, Akro fondu progresivních společností a Akro balancovaného fondu. Akro spravuje majetek někdejších CS Fondů od roku 1998.
Podle zveřejněných údajů v insolvenčním rejstříku měly fondy ke konci července akcie různých firem v souhrnné hodnotě 440 milionů korun. Na účtech měly fondy v součtu 36 milionů korun. V srpnu peníze v bankách zabavil exekutor.
„Vymáhání je ve fázi probíhající exekuce. To znamená, že exekuce byla soudem nařízena, byl pověřen soudní exekutor, byl zajištěn veškerý majetek fondů a veškerá řízení o odklady a zastavení exekuce ministerstvo financí již pravomocně vyhrálo. Nyní již dobíhají pouze soudní řízení o vyloučení majetku z exekuce,“ sdělila Jelisaveta Puač z tiskového oddělení rezortu financí.
Celá věc ale může být ještě právně složitější. „Obecně platí, že exekutor nemůže po zahájení insolvenčního řízení provádět exekuci na majetek dlužníka. Pokud exekutor již získal peníze z obstavených účtů, nesmí je teď poslat věřiteli a měl by vyčkat na výsledek insolvenčního řízení. Je možné, že získané finanční prostředky bude muset vydat insolvenčnímu správci, který z nich bude uspokojovat v rámci insolvenčního řízení přihlášené věřitele,“ komentoval advokát Bystrík Bugan z právní kanceláře Bugan Legal.
Kauza CS Fondů se táhne od roku 1997. Původně fondy zapojené do kuponové privatizace ovládala skupina Motoinvest v čele s Pavlem Tykačem. Na začátku roku 1997 se Tykačova skupina z fondů stáhla. Následovalo rychlé střídání různých majitelů s neprůhlednou vlastnickou strukturou. Výsledkem bylo, že 1,2 miliardy korun z účtů CS Fondů zmizelo v cizině. Z rozhodnutí ministerstva financí pak správa fondů přešla na Akro investiční společnost.
V roce 2012 Akro vysoudilo na státu pro někdejší podílníky CS Fondů kompenzaci 2,1 miliardy korun za to, že stát nedokázal vytunelování fondů zabránit. Další soudní instance ale později rozhodla, že nárok byl promlčený. Akro muselo peníze státu vrátit. Stát následně začal po firmě vymáhat 717 milionů korun coby úrok za dobu, po kterou měla dvě miliardy na účtu. Představuje to roční úrok 8,05 procenta.
