Přílepková revoluce. Penzijní fondy můžou do nemovitostí poslat až 20 miliard
Roky to nešlo, a najednou je to tady. Zhruba šest měsíců před sněmovními volbami přišel ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s hotovým návrhem, který má umožnit penzijním fondům investovat do bydlení. Standardní změnou zákona, která by musela projít všemi připomínkovými místy, to ale nestíhá, a tak se stěžejní návrh dostane do projednávání přílepkem k zákonu o podpoře bydlení, který už nyní čeká ve sněmovně. Fondy záměr vítají, v Evropě jsou podle nich investice do nemovitostí běžným přístavem pro peníze jejich klientů.
„Otevřeme možnost, aby penzijní fondy mohly investovat do bydlení. A to ještě v tomto volebním období,“ uvedl Stanjura v České televizi. Jeho stranický kolega a poslanec Jiří Havránek, který je zároveň předsedou sněmovního podvýboru pro bytovou politiku, už má připravený pozměňovací návrh. Ten je podle Stanjury výsledkem kompromisu nového kolegia k problematice nedostupného bydlení na ministerstvu financí. Tato oblast byla dosud v gesci ministerstva pro místní rozvoj, před blížícími se volbami ale není Stanjura jediný, kdo přichází s nápady na řešení bytové krize.
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk:
Pro nemovitostní trh by změna mohla přinést zajímavý objem prostředků. Havránek odhaduje, že by to mohlo být až 19 miliard korun. „Účastnické fondy budou moci investovat nepřímo prostřednictvím fondu kvalifikovaných investorů, případně zahraničního fondu, anebo prostřednictvím jiné právnické osoby. Další variantou bude dluhové financování prostřednictvím dluhopisů vydávaných právnickou osobou. Takové dluhopisy nebudou muset být obchodovány na burze, protože se předpokládá až stoprocentní držba celé emise. Takto bude možno financovat i výstavbu po udělení stavebního povolení,“ vysvětlil podrobnosti návrhu Havránek.
Limity jsou možností, ne závazkem
Podle Asociace penzijních společností (APS) je každá možnost rozložení kapitálu neboli diverzifikace pro klienty přínosná. „Penzijní společnosti by díky novým limitům mohly do portfolií, zřejmě především takzvaných vyvážených fondů, vybírat i bytové projekty. Ve střednědobém horizontu by takto teoreticky mohly investovat třeba až dvacet miliard,“ říká mluvčí APS Jan Sedláček. Záleží ale na strategii každé penzijní společnosti a nabídce, která na trhu bude. Limity nejsou nijak zavazující, jen nabízejí možnost, připomíná Sedláček.
Fondy budou moci do bydlení vložit maximálně pětinu spravovaného majetku, do jednoho projektu pak nesmí jít více než desetina peněz klientů. Podle Havránka by měly peníze směrovat především do nájemního bydlení. V účastnických fondech si momentálně spoří na stáří zhruba dva miliony Čechů, celkem penzijní společnosti spravují v těchto fondech zhruba 229 miliard korun.
Vedle toho existují i starší transformované fondy, do kterých už nelze vstupovat. V nich je asi 376,5 miliardy korun. Transformované fondy musejí zajistit střadatelům minimálně nulový výnos, a nemohou si tak dovolit být v investicích tak odvážné jako účastnické. Pro ty představují nemovitosti další příležitosti, v současnosti se zaměřují především na akcie a komodity.
Český strop kopíruje jiné země EU
Sdružení penzijních společností upozorňuje, že se jedná pouze o úpravu parametrů pro investování účastnických fondů. „Je to směr, který je v Evropě běžný, země jako Německo, Rakousko, Švédsko nebo Finsko mají ve svých penzijních portfoliích nemovitosti zastoupené mezi čtyřmi až 13 procenty, a limity investování do nemovitostí jsou pak nastaveny okolo 20 procent z celkového objemu spravovaných prostředků, nebo jsou dokonce neomezené,“ dodává Sedláček. Umožnit podobně investovat i českým penzijním fondům je podle něj smysluplné.
Konzultant poradenské společnosti 4fin David Krůta míní, že investice do nemovitostí mohou být pro penzijní fondy atraktivní zejména pro možné rozložení kapitálu. Lákat je může i stabilní výnos, tedy ochrana proti inflaci. Bude ale podle něj záležet na nastavení legislativy.
Investiční specialista poradenského portálu FinGO Jiří Fajt si naopak myslí, že ne všechny penzijní fondy budou mít o tento typ investic zájem. Konzervativním fondům by mohla vadit nízká likvidita a dynamickým zase snižování potenciálního výnosu. „Umím si osobně představit, že by v některých strategiích mohl tento typ investice zaujímat přibližně jedno až tři procenta investičního portfolia,“ dodal Fajt.
Občanští demokraté nahrají pozměňovací návrh k projednávanému zákonu o podpoře v bydlení, který byl posledního půl roku zaseklý před druhým čtením ve sněmovně. Po vyhazovu někdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), který návrh zákona na vládě prosadil, si vynutili občanští demokraté výrazné změny, na něž Bartošův následovník Petr Kulhánek (STAN) začátkem roku nakonec přistoupil.
