Rozdílná měnová politika České národní banky a Evropské centrální banky relativně zdražuje korunové půjčky oproti těm eurovým. Zatímco si tak koncem března české banky účtovaly za třicetimilionový úvěr v domácí měně průměrnou sazbu 3,72 procenta, obdobné úvěry v eurech firmy nabíraly podle statistik ČNB za sazby kolem 1,5 procenta. Rozdíl v sazbách korunového a eurového úvěru tak koncem prvního čtvrtletí vystoupal na své maximum přinejmenším od října roku 2012, odkdy centrální banka sleduje úročení úvěrů v eurech.
„Dlouhodobě zaznamenáváme růst podílu úvěrů v eurech. Dynamika růstu eurových úvěrů je vyšší než u korunových úvěrů. Jedním z důvodů jsou nižší úrokové sazby v eurech proti koruně,“ uvádí šéf úvěrových produktů ČSOB Jan Scholz. Podle něho si ovšem banka hlídá spekulativní motivy půjček v eurech. „Pro úvěr v eurech musí mít firma odpovídající příjmy v této měně,“ dodává Scholz. "Jednoznačně identifikujeme růst eurových plateb mezi našimi firemními klienty,“ dodává i mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Bance loni narostly tyto úvěry o zhruba 15 procent.
Podíl firemních úvěrů i díky příznivějšímu úročení vzrostl koncem března takřka na třetinu všech podnikových půjček v ekonomice. V posledních létech převažoval u firem pro čerpání propůjček důvod, zajistit si přirozeně kurzové riziko, tedy především v případě exportních firem. „V posledním roce podstatně vzrostl i nákladový motiv,“ uvádí hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Úročení většiny úvěrů totiž vychází ze základu, do něhož se bezprostředně odrazí každé zvýšení úrokových sazeb centrálních bank. A zatímco ČNB zvýšila za poslední rok a půl sazby osmkrát, a to z nuly až na dvě procenta v minulém týdnu, Evropská centrální banka ponechává úročení na nule beze změny od března roku 2016. Nůžky v nákladnosti půjček se tak pro obě měny podstatně rozevřely. Zatímco například pětiletá úroková sazba sloužící jako základ pro výpočet úročení firemního úvěru, takzvaný swap, je nyní v českých korunách na úrovni 2,06 procenta, v eurech činí pouhých 0,04 procenta.
Rozhodující role koruny jako měny financující byznys se začala drolit od počátku éry devizových intervencí, tedy od konce roku 2013. Tehdy měly firmy v cizích měnách nabráno kolem 19 procent všech svých půjček.
