Jiná, už dříve schválená norma, uzavřela fondy druhého důchodového pilíře pro nové klienty. Cílem bylo zamezit spekulativním snahám přihlásit se na poslední chvíli do systému a získat případné výhody od státu.
Vládní návrh na dnešním jednání kritizoval exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Vládě vytkl například to, že nenabízí jinou cestu, která by v rámci povinného pojištění obsahovala princip zásluhovosti. Vládní materiál označil za špatné zadání zpracované s odbornou péčí.
„Myslím si, že zrušení druhého pilíře je naprosto namístě,“ oponoval mu předseda výboru Václav Votava (ČSSD). Podle něj nebyl druhý pilíř pro řadu lidí výhodný a také za něj neručil stát, takže klienti neměli záruku, zda se se svými penězi po 20 nebo 30 letech opět shledají.
Druhý důchodový pilíř prosadila pravicová vláda Petra Nečase (ODS). Od roku 2013 mohli lidé přesměrovat tři procenta odvodů z veřejného důchodového systému do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů museli přidat ze svého.
ČSSD ještě jako opoziční strana avizovala, že po svém nástupu do vlády druhý pilíř zruší. Nynější kabinet sociálních demokratů, ANO a lidovců se k tomu zavázal v koaliční smlouvě
Ve druhém pilíři spoří skoro 85 tisíc lidí
Ve fondech druhého důchodového pilíře si ke konci letošního června spořilo na důchod 84 550 klientů. U penzijních společností spořilo na konci letošního června 4,788 milionu účastníků, což bylo o 82 tisíc méně než na konci loňského roku.
Na starobní důchody stát loni vynaložil podle státního závěrečného účtu 314,7 miliardy korun, což bylo zhruba o pět miliard meziročně víc. Výdaje na starobní důchody tak loni představovaly 26 procent všech výdajů rozpočtu a 46 procent všech výdajů povinných ze zákona.
Státní závěrečný účet dále uvádí, že průměrný plný starobní důchod loni vzrostl o 104 korun na 10 714 korun a že Česká správa sociálního zabezpečení zajišťovala výplatu 2,4 milionu plných starobních důchodů a zhruba 17 tisíc poměrných důchodů.
