Růst sazeb v nedohlednu. Do čela ECB nastupuje Lagardeová

Christine Lagardeová

Christine Lagardeová Zdroj: profimedia.cz

Christine Lagardeová
Christine Lagardeová
Christine Lagardeová
Lagardeová na společném snímku s Mariem Draghim (uprostřed) z jednání ministrů financí zemí G7 v italském Bari v roce 2017
5
Fotogalerie

Itala Maria Draghiho střídá v čele Evropské centrální banky Francouzka Christine Lagrdeová - žena s úctyhodným životopisem.

Lagardeová od července 2011 vedla Mezinárodní měnový fond. Nyní v ECB bude třiašedesátiletá rodačka z Paříže vůbec první ženou ve vedoucím postu této instituce.

Jako své hlavní cíle v čele ECB označuje udržení cenové stability, dvouprocentní inflační hranici a boj proti klimatickým změnám. "Osobně si myslím, že každá instituce by měla riziko klimatických změn a ochranu životního prostředí řadit mezi klíčové body svého poslání," řekla nedávno v Evropském parlamentu. Jednou z možností, jak v této věci může být ECB nápomocna, je podle ní například nákup dluhopisů firem přispívajících ke snižování uhlíkových emisí.

„Nejvíc ale doufám, že Lagardeová dokáže lépe komunikovat směrem k běžným občanům. Měla by je přesvědčit o tom, jaké výhody pro ně plynou z politiky ECB, přestože od bank kvůli nízkým sazbám nezískají nic na úrocích,“ říká pro Financial Times někdejší analytik Evropské centrální banky a současný šéf Německého institutu pro ekonomický výzkum Marcel Fratzscher.

Střadatelé by se ale měli připravit na to, že ani pod novým vedením ECB se jim úspory hned tak zhodnocovat nebudou. „Existuje hranice pro to, kam až lze ve snižování úrokových sazeb zajít. Té jsme ale ještě nedosáhli," uvedla Lagardeová pro CBS.

Pomohla Číně i Řecku

Lagardeová se v čele MMF osvědčila. Alespoň bráno z toho pohledu, že zatímco v roce 2011 soupeřila o místo s guvernérem mexické centrální banky Agustínem Carstensem, při opětovné volbě v roce 2016 byla jedinou kandidátkou.

Jako šéfka MMF si vysloužila uznání za to, že se jí podařilo v americkém Kongresu schválit zásadní reformní program, kdy se více hlasovacích práv v rámci MMF přesouvá na Čínu a další důležité rozvíjející se země. Během jejího působení v čele MMF se fond například rozhodl o zařazení čínského jüanu do skupiny hlavních světových měn. MMF se pod jejím vedením podílel také na pomoci zadluženému Řecku, fond se zúčastnil jednání mezi evropskými institucemi a Aténami.

Před nástupem do čela MMF za sebou měla Lagardeová bohaté zkušenosti z politiky. Od června 2007 byla čtyři roky francouzskou ministryní hospodářství, financí a průmyslu (jako první žena v této funkci a nejdéle sloužící ministr financí Francie od konce druhé světové války). Do vlády usedla poprvé v roce 2005 jako ministryně zahraničního obchodu, poté byla v květnu 2007 krátce ministryní zemědělství a rybolovu.

Právnička, vegetariánka, sportovkyně

Před svojí politickou kariérou se mohla pyšnit bohatou profesní historií v oboru práva. Na různých manažerských postech v globálně působící kanceláři Baker & McKenzie pracovala od 80. let do konce milénia.

Jedna z nejmocnějších žen současného světa je rozvedená, má dva syny. Je vegetariánka a ve volných chvílích plave a cvičí jógu. Lásku ke sportu ostatně pěstovala od dětství. Je také mistryní Francie v synchronizovaném plavání.