Sázka na krátkodobé půjčky se Česku nevyplatila. Dvouleté dluhopisy jsou nejdražší za šest let

Ministerstvo financí

Ministerstvo financí Zdroj: Novak Tomas/Euro

Ještě před rokem si stát půjčoval i zadarmo, a firmy mu dokonce za možnost nakoupit dluhopisy samy platily. Nyní však úrok, který musí platit, vystoupal na šestileté maximum.

České republice dramaticky zdražují krátkodobé půjčky. Například na dva roky si stát momentálně půjčuje za roční úrok 1,63 procenta, tedy nejdráže za posledních šest let. Ještě před rokem přitom byla obdobná půjčka pro stát dostupná zadarmo. Státu se tak začíná nevyplácet dluhová politika z posledních let, kdy upřednostňoval krátkodobé půjčky. Ty bude nutno nyní refinancovat za podstatně horších podmínek. Příčinou jsou rychle rostoucí úrokové sazby na domácím trhu.

Zatímco v červenci 2016 mělo Česko podle dat ministerstva financí do tří let splatných jen deset procent svého celkového dluhu, o dva roky později už byl podíl o třetinu vyšší. 

„Stát ke svému financování hojně využíval krátkodobých státních dluhopisů, na kterých byla záporná úroková sazba. Takový postup v době, kdy Česká národní banka avizovala, že bude zvyšovat úrokové sazby, však z dlouhodobého pohledu nebyl vhodný,“ připomíná ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Stát měl podle něj namísto půjček na pár let volit dluhopisy na deset a více let, a levně se tak předfinancovat na delší období. Nárůst nákladů na dluhy by navíc nebyl skokový. Rezort financí změnil svou politiku až letos. „Od začátku roku 2018 činí průměrná doba splatnosti nově vydaných dluhopisů 9,2 roku,“ tvrdí mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík. Úroky mezitím strmě rostou. Ještě na počátku letošních prázdnin žádali investoři za půjčku Česku o čtvrtinu menší úrok než nyní – a bude hůř.

„Pokud se celkový úrok ze státního dluhu zvýší o jeden procentní bod, zvýší se náklady na obsluhu dluhu cirka o 17 až 18 miliard korun ročně,“ říká ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. Česko se tak svými náklady na financování státu rychle vzdaluje zemím eurozóny. Ještě před rokem si Praha dokázala na finančních trzích opatřit peníze za stejný úrok jako Bratislava. Zatímco Česku dluh výrazně podražil, Slováci si půjčují ještě levněji.

„Pokud by Česko v současnosti bylo součástí eurozóny, výnosy státních dluhopisů by byly o něco níže,“ říká Marek. Náklady na dlouhodobé financování země rovněž rostou, ale pomalejším tempem. Za desetiletou půjčku zaplatilo Česko na počátku roku roční úrok 1,7 procenta, nyní je to 2,2 procenta, tedy zhruba o čtvrtinu více. Oproti sousednímu Slovensku platícímu eurem se přitom jedná o více než dvojnásobně vysoké úročení.

Speak Visually. Create a presentation with Visme