Spoření na dlouhé trati: až se vás penze zeptá...

spoření

spoření

Už jsem psala, jak spořit na krátkých a středních tratích – jak ušetřit na nečekané výdaje a na výdaje plánované v pár příštích letech. Dnes si povíme, jak se zabezpečit na stáří. A nebude to o důchodové reformě, ale o vlastní iniciativě a zodpovědnosti, se kterými nebudete na výsledku reformy tolik závislí.

Zkusme se jednoduše oprostit od toho, jak bude důchodová reforma vypadat, kdy (a jestli) bude spuštěna, kolik bude pilířů, kdo na ní vydělá či prodělá, ale pojďme se podívat na to, jaké možnosti má každý z nás. Je jedno, zda k vašim spořeným penězům přidá něco stát, nebo se vám budou zhodnocovat na finančním trhu. Peníze pracují v čase, takže všeobecně platí, že čím déle spoříte, tím míň by vás to mělo stát. Nicméně nástroje je třeba volit s rozvahou a musíte vědět, co od nich očekáváte.

Spořit? Nebo spořit?

V první řadě je třeba vědět, jakého cíle chcete dosáhnout. V našem případě, jakou rentu chceme mít připravenou, na jak dlouho by přibližně měla vydržet a v neposlední řadě kolik si můžeme dovolit odkládat. Pokud máme srovnané tyto tři základní myšlenky, je třeba vybrat vhodný nástroj. Jeho volba by měla vycházet z vašeho přístupu k riziku. Platí, že s potenciálním výnosem riziko roste přímo úměrně.

Finančních nástrojů je na trhu celá škála, ale ne každý se vyplatí. Když zapomeneme na důchodové či kapitálové pojištění – tak jako na ně pomalu zapomíná trh, slouží ke dlouhodobému spoření zejména tři instrumenty. Penzijní připojištění, podílové fondy a investiční životní pojištění.

Poznámka: To, že slouží, ještě neznamená, že slouží (vždycky) dobře.

Penzijní připojištění

Výhody: Penzijní připojištění je konzervativní (tedy málo riskantní a nepříliš výnosná) forma zhodnocování finančních prostředků v dlouhodobém horizontu. Zásadní výhodou oproti ostatním produktům je státní podpora, která může být při spořené částce 500 korun měsíčně až 1 800 korun za rok. Ke státní podpoře je penzijním fondům připisován úrok. Podle zákona musí penzijní fond klientům každý rok připsat nezáporné zhodnocení. To je ostatně i důvod, proč penzijní fondy svěřené peníze investují tak opatrně, že v porovnání s jinými instrumenty příliš nevynášejí. Průměrné zhodnocení penzijních fondů naleznete na Peníze.cz v článku Penzijní fondy: srovnání 2011. Výhodou penzijního připojištění jsou také možné příspěvky zaměstnavatele.

Nevýhody: Vybírat z penzijního fondu peníze můžete až po patnácti letech spoření, a to nejvýš polovinu. Další nevýhodou je zmiňované nízké zhodnocení. A pak je tu ještě fakt, že tento produkt je definován a řízen státem. Což znamená, že můžeme očekávat, že se stát dříve či později do jejich fungování bude montovat. Vlastně se to děje právě teď. Zkrátka – vzhledem k důchodové reformě je budoucnost stávajících penzijních fondů dosti nejistá.

Státní podpora penzijního připojištění. Pozor, prozatím!

Váš vklad Státní příspěvek
100 Kč 50 Kč
200 Kč 90 Kč
300 Kč 120 Kč
400 Kč 140 Kč
150 Kč

Zákonodárci mají v parádě novelu zákona – pokud bude schválena a podepsána, systém poskytování státní podpory k penzijnímu připojištění se změní. Státní příspěvek se pak bude poskytovat až u vkladů od 300 korun výš. Podpora bude nově 90 korun plus 20 procent z částky přesahující 300 korun, a to až do 999 korun. U vkladů 1 000 korun a více bude státní podpora 230 korun.

Podílové fondy

Výhody: Podílové fondy klientům nabízejí zejména zajímavé výnosy a relativně snadnou manipulaci s vklady. Za zmínku také stojí osvobození od daně z výnosu, pokud vaše peníze ve fondu stráví minimálně půl roku. Výhodou je také velké množství podílových fondů, tedy možnost volby.

Nevýhody: U výběru podílových fondů je vhodné se poradit s odborníkem nebo minimálně s člověkem, který má s investováním touto cestou již zkušenosti. Vidina zisku je lákavá, na druhou stranu je třeba myslet na zadní vrátka a nechtít rychle zbohatnout. S výší výnosu roste také riziko, že byste mohli skončit se ztrátou.

Investiční životní pojištění

Výhody: Životní pojištění jako spořicí produkt je nejčastěji prodáváno „přes“ možnosti daňových úlev. Pokud spoříte na hlavním tarifu 1 000 korun měsíčně a máte pojištění sjednané minimálně do 60 let, stát vám každoročně vrátí 1 800 korun na daních. Stejně jako u penzijního připojištění můžete u těchto produktů využít příspěvků od zaměstnavatele. Do výhod můžeme zahrnout také možnost se zároveň ke spoření pojistit.

Nevýhody: Zásadní nevýhodu vidím v poplatkové struktuře, která je celkem složitá a neprůhledná. Peníze pojišťovny většinou investují do podílových fondů, oproti vlastní investici do fondů ovšem býváte dost omezeni – pojišťovny stanovují nejrůznější podmínky, za jakých můžete peníze vybírat, většinou nemůžete vybrat všechno, a pokud tímto způsobem investujete dlouhodobě (existují i jednorázová „investička“), nemůžete často jen prostě snížit příkaz na účtu, ale musíte zároveň žádat o snížení pojištění. A ještě jsou ve hře nejrůznější další poplatky, o které je vaše investice ochuzena. Zásadní nevýhodou je také to, že výnosy jsou daněny 15 procentní daní z výnosu.

Kam tedy s penězi?

I u dlouhodobých spořicích produktů platí, že ideálním řešením je diverzifikace. Rozložení peněz, a tedy i rizika do více segmentů. Z dlouhodobé perspektivy pro zajištění renty vidím jako vítěze podílové fondy. Jsou pružné, snadno se z nich dá vystoupit, poplatky nejsou dramatické a při vhodném rozložení peněz se můžete dočkat i zajímavých výnosů. Penzijní připojištění také není úplně od věci, ale byla bych opatrná. Asi není vhodné do něj hrnout nějaké větší sumy. Vzhledem k nejisté budoucnosti tohoto produktu by to mohlo být kontraproduktivní. Spoření přes životní pojištění má smysl pouze tehdy, pokud chcete být zajištěni proti zdravotním rizikům a k tomu chcete využívat příspěvky zaměstnavatele nebo daňové úlevy.