Energetická novela LEX OZE III přinesla nové příležitosti pro investory, dotacemi motivuje také stát
Novela zákona o obnovitelných zdrojích energie, která po složité cestě parlamentem v březnu konečně dospěla až k prezidentskému podpisu, přináší klíčové změny v oblastech akumulace energie, flexibility sítí a agregace. Důležitý krok k moderní, decentralizované a flexibilní energetice znamená také velkou výzvu pro investory.
Novela energetického zákona lex OZE III je klíčová pro další rozvoj moderní energetiky. Díky novým pravidlům budou moci spotřebitelé efektivněji řídit svou spotřebu a tím snížit své výdaje za elektřinu. „Nová pravidla zároveň posílí stabilitu sítě a přispějí k udržitelnější budoucnosti české energetiky,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Akumulace, agregace a flexibilita
Jedním z hlavních přínosů novely je legislativní ukotvení akumulace elektřiny. Dříve české zákony zohledňovaly pouze baterie připojené přímo ke zdroji energie, jako jsou solární panely. Novela nyní umožňuje použít i samostatně stojící bateriová úložiště, což umožňuje jejich širší využití pro stabilizaci sítě a vyrovnávání výkyvů mezi výrobou a spotřebou elektřiny. V budoucnu můžeme očekávat, že s novelou zákona dojde k početné výstavbě bateriových úložišť pro podpůrné služby. Po nasycení tohoto trhu bude však hrát velikou roli alternativní využití například pro vlastní spotřebu podniku anebo spolupráce s výrobním zdrojem.
Dalším klíčovým aspektem je podpora agregace flexibility. To znamená, že menší výrobci a spotřebitelé elektřiny mohou sdružovat své zdroje a spotřebu do větších celků, které mohou efektivněji reagovat na potřeby energetické sítě. Tím se zvyšuje její stabilita a optimalizuje se využití obnovitelných zdrojů energie. To může vést ke snížení energetických špiček, které se často vyskytují v době vysoké poptávky. Zároveň umožní rozložení spotřeby energie rovnoměrně v průběhu dne.
Moderní energetika bude decentralizovaná na desítky až stovky tisíc různých zdrojů, jejichž výroba elektřiny nebude vždy pravidelná či předvídatelná. Princip agregace umožní sdružovat více výrobců do jedné větší, efektivnější, ale také z hlediska výroby elektřiny předvídatelnější skupiny. Tato skupina může zahrnovat více druhů elektráren od větrné po solární, které se mohou navzájem doplňovat.
Sedm miliard na rozvoj komunitní energetiky
Ministerstvo životního prostředí společně se Státním fondem životního prostředí už připravilo na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů miliardové investice z Modernizačního fondu. Na výstavbu fotovoltaických elektráren (FVE) a rozvoj komunitní energetiky poskytne z dotačních titulů pět miliard korun. Další dvě miliardy investuje do vzniku úložišť elektrické energie, která posílí akumulaci a flexibilitu elektrizační soustavy.
Připraveny jsou celkem čtyři nové výzvy v programu RES+, které nabídnou žadatelům dohromady sedm miliard korun. Dotační výzva RES+ č. 1/2025 je určena na instalace nových fotovoltaických elektráren s výkonem 50 kWp až pět MWp, v Praze od 10 kWp. Investice cílí především na podniky, které díky novým solárním elektrárnám mohou řešit vlastní energetické potřeby. Vyrobená energie musí být primárně spotřebována v místě výroby.
Výzva RES+ č. 3/2025 je určena obcím do tří tisíc obyvatel, které díky fotovoltaice získají další zdroj levné energie a také se připraví na budoucí komunitní energetiku. Novinkou je podpora bateriové akumulace elektrické energie na dvojnásobek instalovaného výkonu FVE. Připravena je jedna miliarda korun a dotace může uhradit až 60 procent celkových výdajů projektu.
Na komunální a komunitní energetiku se zaměřuje výzva RES+ č. 4/2025. Ta podporuje sdružené komunální a komunitní projekty výstavby nových FVE s instalovaným výkonem do jednoho MW. Společně s fotovoltaikami je možné získat dotaci na bateriové systémy, vodíkové elektrolyzéry i na vynucené investice do oprav střech, na nichž budou instalovány panely, a do modernizace elektroinstalace v budovách. Žadatelé mohou počítat s celkovou alokací jedné miliardy korun.
Výzva je určena především větším obcím, městům a krajům a nově se rozšiřuje okruh žadatelů na energetická společenství. „Těmito výzvami vycházíme vstříc všem žadatelům, kteří mají v úmyslu řešit vlastní energetické potřeby. Všechny jsou proto nastaveny jako jednokolové nesoutěžní, žádosti budeme posuzovat průběžně podle data doručení se zohledněním alokovaných finančních prostředků. Rozhodující pro přiznání podpory je splnění kritérií výzvy a podmínek programu,“ uvádí Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí.
Pro všechny tři výzvy platí, že zájemci mohou žádosti podávat elektronicky od 1. července 2025 do 30. ledna 2026 prostřednictvím systému AIS SFŽP ČR, dostupného na webových stránkách zadosti. sfzp.cz. Podpořené projekty musejí být realizovány do tří let od schválení, projekty z výzvy číslo 4/2025 pak do pěti let.
Poslední z nově vypsaných výzev RES+ č. 5/2025 podpoří dvěma miliardami vznik úložišť elektrické energie. Navýšení akumulačních kapacit umožní připojit další fotovoltaické a větrné elektrárny a zvýšit jejich efektivní využití. „Technologie podpořených zařízení nehraje roli, může se jednat například o bateriová úložiště, akumulaci elektřiny do vodíku či o přečerpávací vodní elektrárny. Výše poskytnuté dotace na vybudování úložiště bude maximálně 20 procent ze způsobilých výdajů projektu. Jednotlivé projekty ale mezi sebou budou navzájem soutěžit, abychom docílili co největší efektivity vynaložených investic,“ upřesňuje Valdman.
Žádosti Státní fond životního prostředí ČR přijímá od 28. dubna do 2. června 2025. Podpořené projekty musejí být dokončeny do tří let od schválení a následně garantovat provoz po dobu 10 let.
Velká bateriová úložiště se stavějí i bez dotací
Po celém Česku přibývají velká bateriová úložiště. Očekává se, že v následujících měsících a letech se jejich nárůst ještě významně zvýší. Česko rozvoj této technologie dlouho zanedbávalo a teď se to snaží dohnat. Z Modernizačního fondu si na podporu výstavby těchto baterií vyžádalo celkem sedm miliard korun, což Evropská komise v březnu schválila. Jde o vůbec první takovou podporu pro samostatná zařízení na akumulaci elektrické energie.
Jenže se ukazuje, že tolik peněz zřejmě není potřeba, protože projekty vznikají i bez dotací a mají dobrou investiční návratnost. Ta bývá kolem čtyř až pěti let. Na ministerstvu životního prostředí se nyní proto vedou intenzivní jednání o tom, jak prostředky využít co nejúčelněji.
Evropskou komisí schválená podpora počítá s pokrytím až 50 procent nákladů projektů. V takovém případě by se tedy investorům investice mohla vrátit už za dva roky. I zmíněná pětiletá návratnost bez dotace je pro investora vynikající výsledek.
Ministerstvo životního prostředí ani Státní fond životního prostředí nechtějí jednání o dotacích na bateriová úložiště komentovat. „Výzva je v procesu přípravy, více sdělíme poté, až bude definitivní,“ říká mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. Jak informovaly HN, je velmi pravděpodobné, že se místo sedmi miliard korun dotační výzva omezí na tři až čtyři miliardy korun.
Ani Asociace pro akumulaci energie AKU‑BAT na větší částku netlačí. „Sami jsme společně s ČEPS navrhovali dvě až tři miliardy korun,“ řekl pro HN Jan Fousek, šéf asociace. „Vznikla jakási politická obava z toho, aby dotace nevytvořily nové – tentokrát baterkové barony. Ale to se nám podařilo rozptýlit. Důležité je, že nepůjde o provozní, ale o investiční podporu a ta se bude soutěžit. Je pravda, že podpora může být až padesátiprocentní, díky soutěži ale počítáme s průměrnou podporou kolem 20 procent,“ upozorňuje Fousek. Podle něj bude trh brzy saturovaný co do nabídky služeb výkonové rovnováhy sloužící pro stabilizaci sítě, stále tu ale bude potřeba dalších funkcí akumulace, které mohou baterky nabídnout, a ty je vhodné podpořit. Konkrétně jde například o obchodní flexibilitu, tedy stabilizaci cen elektřiny na trhu, například v podobě záporných cen.
Podle Štěpána Chalupy, předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie, bude pozitivní, když na baterie nepůjde celých sedm miliard korun. Dotace podle něj mohou pokřivit trh a zpomalit zapojování dalších technologií do poskytování flexibility sítí.
Výstavba baterií už začala, zpomalují ji však problémy s distributory
Projekty na výstavbu bateriových úložišť mohou zbrzdit distributoři elektřiny, kteří odmítnou úložiště připojit. Podle Seznamu Zprávy žádosti o připojení baterií zatím nepřijímá největší tuzemský distributor elektřiny ČEZ Distribuce. Hájí se tím, že tak nemůže učinit, dokud nebudou platit podmínky v zákoně. Nejvíce investorů by se však chtělo připojovat právě v jeho distribučním území, který kromě Prahy, Jihočeského, Jihomoravského kraje a částí Vysočiny, Zlínského a Olomouckého kraje pokrývá zbytek republiky.
„Odkazují se přitom na to, že zákon lex OZE III ještě nenabyl účinnosti a chybí potřebná prováděcí legislativa, která by připojení samostatné akumulace oficiálně umožnila,“ popsal pro Seznam Zprávy zkušenost s distributorem Petr Foitl, generální ředitel společnosti Solar Global, která bateriové projekty realizuje.
Novela prošla legislativní procesem na konci února, podmínky pro ukládání elektřiny se však od loňského roku nezměnily. Účinnost zákona je nyní odložena na říjen. „Aktuálně čekáme na vydání prováděcích předpisů a současně upravujeme systémy pro příjem žádostí,“ zdůvodnila mluvčí ČEZ Distribuce Soňa Holingerová, proč zatím smlouvy o připojení baterií neuzavírají.
Zatímco ČEZ Distribuce zatím připojení nepovoluje, EG.D již smlouvy o připojení baterek uzavírá. „Aktuálně přijímáme žádosti o připojení samostatně stojících bateriových úložišť a uzavíráme smlouvy o připojení. V současné době máme zasmluvněno přes 800 MWh těchto zařízení a od začátku letošního roku jsou v řešení žádosti, které v souhrnu představují kapacitu několika GWh,“ říká Pavel Čada, místopředseda představenstva EG.D.
PREdistribuce zatím řeší žádost o připojení projektu o velikosti jednotek megawattů (MW). Baterie investory láká především výdělkem. Pokud baterie poskytuje podpůrné služby společnosti ČEPS pro vyrovnávání kapacity sítě, je doba její návratnosti poměrně rychlá. Ale příležitosti pro tento zdroj příjmů se mohou brzy vyčerpat, protože ČEPS pustí k vyrovnávání rovnováhy v síti jen určitý počet baterií.
