Spořicí dluhopisy totiž nebude zdaňovat a na druhé straně znevýhodní vyšším zdaněním jiné – konkurenční investiční možnosti. Úřad dosáhl toho, že úrokový výnos spořicích dluhopisů nebude danit, trikem: jako nominální hodnotu dluhopisu stanovil jednu korunu, ačkoli minimální nákup je tisíc kusů, tedy tisíc korun. Daňový základ pro srážkovou daň, která se při úrokových výnosech uplatňuje, se totiž zaokrouhluje na celé koruny dolů. Takže pokud bude z tisícikorunového dluhopisu tříprocentní roční výnos, faktická daň bude nula. Kdyby měly dluhopisy nominál tisíc korun, platila by se z výnosu patnáctiprocentní daň, tedy 4,50 koruny.
Druhou daňovou úpravou hodlá ministerstvo financí znevýhodnit ostatní způsoby investování. Prvním čtením ve sněmovně již prošel zákon, který prodlužuje dosavadní půlroční období, za které neplatí držitelé akcií, podílových fondů či dluhopisů daň z výnosu, na pět let. Srážková daň se navíc zvýší na devatenáct procent.
Protežováním spořicích dluhopisů jsou pobouřeni zástupci investičních firem. „Zcela určitě lze očekávat přesun majetku investorů z podílových fondů do státních dluhopisů. Stane se tak nejen z daňových důvodů, ale také proto, že tyto dluhopisy jsou státem vydávány za netržních podmínek,“ řekl deníku E15 šéf Pioneer Asset Management Roman Pospíšil. Stát si totiž podle něho takto půjčuje za úrok o procento vyšší, než je úrok pro velké investory. „Ono procento navíc v konečném důsledku zaplatí všichni daňoví poplatníci – tedy i ti, kteří se pro koupi státních dluhopisů nerozhodnou,“ varuje Pospíšil.
Podle lidí z trhu tato zvýšení zdanění ostatních instrumentů nejvíce postihnou podílové fondy s krátkodobým investičním horizontem. „Chystaná změna ve zdanění cenných papírů by samozřejmě měla negativní vliv na majetek uložený zejména ve fondech peněžního trhu a dluhopisových fondech, které jsou určeny pro krátkodobý investiční horizont a kde by se tudíž dal očekávat výrazný odliv peněz ve prospěch zvýhodněných státních dluhopisů,“ dodává Pospíšil.
Češi mají podle údajů Asociace pro kapitálový trh v těchto fondech nyní zhruba sto miliard korun, takže ministerstvu financí zbývá pořádný krajíc k ukrojení. „Pro trh je to zpráva hodně negativní. Navíc úprava bude mít dopad i na správu portfolií, sníží se jejich výnosy,“ uvedla výkonná ředitelka asociace Jana Michalíková.
Banky, které distribuují dluhopisy, včera odhadly, že přijaly zhruba stovky objednávek v řádu jednotek miliard korun. Ministerstvo financí chce v první tranši prodat lidem drobné bondy za deset miliard korun, objednávat je lze do prvního listopadu. Podle předběžných odhadů je zatím o dluhopisy zájem vyšší, než se čekalo.
Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.
