První podobná kontrola se uskutečnila v roce 2010, NKÚ při ní tehdy zjistil odpouštění 90 procent odvodů a penále. Velmi vysoké byly i náklady na jejich správu. „Navzdory zmíněnému pozitivnímu posunu museli kontroloři konstatovat, že ministerstvo financí řadu problémů, na které před třemi lety upozorňovali, systémově nevyřešilo,“ uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.
Finance: Neprominutí by mohlo být pro řadu obcí a organizací likvidační
Ministerstvo financí tvrdí, že naprostá většina odvodů je udělována za drobná administrativní pochybení, a to zejména obcím a neziskovým organizacím. „V takových případech se nejedná o zneužívání veřejných prostředků a neprominutí odvodů by mohlo mít pro příjemce likvidační dopady,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva Ondřej Šrámek.
Neefektivní systém odvodů a penále
Celý systém odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně je podle NKÚ dál administrativně velmi náročný. Odvody za bagatelní porušení rozpočtové kázně jsou podle úřadu zjevně neúměrně vysoké a jejich vyměření a následné promíjení zatěžuje celý systém. NKÚ tvrdí, že je takový systém neefektivní.
Odvody jsou často odpouštěny z „důvodů hodných zvláštního zřetele“. Ministerstvo financí stále podle NKÚ nezpřesnilo jejich definici, přestože ho k tomu vyzval NKÚ i sněmovní výbor.
„Systém je zatížen opakovanými a vzájemně se překrývajícími kontrolami i složitostí samotného procesu prominutí odvodu. Od zažádání o prominutí do konečného rozhodnutí o něm uběhne v průměru téměř pět měsíců, po něž jsou příjemci dotací v nejistotě, zda nebudou muset prostředky vracet, případně ještě platit penále,“ uvedla Málková.
Podle Šrámka je ale celý systém zprůhledněn tím, že existuje pokyn GFŘ, který stanoví jasná pravidla pro posuzování žádostí o prominutí odvodů a vyjmenovává, v jakých případech a v jakých částkách může GFŘ odvod a penále prominout. „Každé rozhodnutí o prominutí je ze strany Generálního finančního ředitelství vždy řádně odůvodněno. Celý proces promíjení proto rozhodně není netransparentní,“ dodal Šrámek.
