Stavební spoření: Zrušení státního příspěvku přehledně

Má se státní podpora zachovat nebo zrušit?

Má se státní podpora zachovat nebo zrušit? Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Má se státní podpora zachovat nebo zrušit?
2
Fotogalerie

Jedním z kroků, které vláda zvažuje, aby ušetřila, je zrušení státního příspěvku u stavebního spoření. To znamená, že klient, který má zřízené stavební spoření, dostává kromě běžného úroku z naspořené částky také státní podporu. To by se ale teď mohlo změnit.

„Návrh na snížení, respektive zrušení státní podpory stavebního spoření je v pokročilé fázi koaličního vyjednávání. Státní podpora by se u stávajících smluv mohla snížit na polovinu, tedy na nejvýše tisíc korun ročně. U nových smluv by se podpora mohla zrušit úplně,“ řekl pro CNN Prima NEWS mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

KDU-ČSL má však i nadále pochybnosti a hodlá ještě jednat.

Spořitelny existenci příspěvku obhajují. „Příspěvek na stavební spoření představuje pro klienty motivaci pravidelně spořit po předem danou dobu a po skončení dnes šestileté vázací doby naspořené prostředky v kombinaci s výhodným účelovým úvěrem využít třeba na rekonstrukci svého bydlení nebo investici do energeticky úsporných řešení,” vysvětluje Michael Pupala, generální ředitel a předseda představenstva Modré pyramidy stavební spořitelny, 1. místopředseda Asociace stavebních spořitelen, v komentáři pro e15.

Stavební spoření: Co platí?

Stavební spoření je specifickým druhem spoření. Klient banky dostává kromě běžného úroku z naspořené částky také státní podporu. Celkové zhodnocení dosahuje přibližně 3,5 procenta, ale přesné procento záleží na bance. Zhodnocení se skládá z úrokové sazby, která se pohybuje mezi 0,5 až jedním procentem, a státní podpory ve výši 10 procent ročně, maximálně však ve výši 2000 korun ročně. Započítaný je i poplatek za sjednání spoření ve výši jednoho procenta z cílové částky a za vedení spoření ve výši 300 korun. Úspory má klient pojištěné a po šesti letech může částku vybrat a využít k libovolnému účelu. 

Rodičovský příspěvek 2022: 

Video placeholde
Rodičovský příspěvěk 2022 • Videohub

Spoření může být ukončeno dvěma způsoby. Po šesti letech, kdy banka vyplatí klientovi naspořené prostředky i státní podporu a peníze mohou být využity na cokoli. Pokud však klient vypoví smlouvu dříve, než uběhne lhůta šesti let, ztratí nárok na státní podporu. Ale pouze v případě, že finance nevyužil na financování bytových potřeb.

Proč vláda ruší státní příspěvek?

Důvod je jednoduchý. Vláda musí šetřit. Nejpozději koncem dubna plánuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) představit nepopulární kroky pro snížení rozpočtových schodků o 70 miliard korun. Jedním z kroků je i ukončení podpory stavebního spoření.

Základní strategie balíčku je jasná. „Ekonomové doporučují úpravy dvě ku jedné, tedy dvě třetiny předpokládaných sedmdesáti miliard získat na straně výdajů a jednu třetinu na straně příjmů. Chceme-li snížit deficit státního rozpočtu, populární to nebude,“ řekl Stanjura.

Zvýšení daní, konec výjimek a podpory spoření. Vláda ladí úsporný balíček, vynést může méně >>>

Zruší se i stavební spoření?

Zatím banky o zrušení stavebního spoření nijak neinformovaly. Ke zrušení státního příspěvku zatím nedošlo a není ani jisté, že dojde. 

Co říkají ekonomové?

„Bez státního příspěvku ztratí stavební spořitelny zdroj depozit pro financování levných úvěrů,“ uvádí Pupala. Souhlasí však s tím, že celý systém je třeba transformovat a přizpůsobit ho aktuálním problémům českých domácností. 

„Pojďme stavět na tom, co je dobré. Když to zboříme, stát bude muset přijít s jiným programem podpory energeticky úsporného bydlení a jsem si jistý, že postavit něco na zelené louce bude mnohem dražší než náklady vynaložené na státní podporu stavebního spoření,“ dodává Pupala.

„Kritika státní podpory stavebního spoření se opírá především o možnou úsporu prostředků vyplácených ze státního rozpočtu. Není za ní žádná úvaha o systémové změně nebo jiný relevantní argument. Přitom roční výdaje státu na podporu stavebka činí zhruba čtyři miliardy korun, což z pohledu celého státního rozpočtu rozhodně není částka, která nám vytrhne trn z paty,“ uvádí v komentáři Petr Toman, místopředseda představenstva Moneta Stavební spořitelny.