Švédsko si dlouhodobě udržuje pozici světového lídra v bezhotovostním placení. Nyní se však tamní centrální banka začíná klesajícího zájmu o fyzické peníze obávat. Trend, který ještě urychlila současná pandemie koronaviru, prý může způsobit skandinávské zemi potíže. Česku podle odborníků nic podobného zatím nehrozí.
„Dnešní mladí Švédi už nemají ponětí, jak vypadají skutečné peníze,“ postěžoval si před pár dny agentuře Bloomberg Stefan Ingves, guvernér švédské centrální banky Riksbanken. Švédské království nemá v podílu bezhotovostních plateb ve světě konkurenci. Na základě posledních dostupných dat tvoří hotovost v oběhu jen asi jedno procento hrubého domácího produktu této severské země. Pro srovnání, ve Spojených státech amerických je to osm procent a v zemích eurozóny téměř 11 procent.
Již tak vysokou oblibu bezhotovostních plateb teď ještě navýšil strach z nákazy koronavirem. „Lidé nechtějí sahat na mince a účtenky ani mačkat tlačítka,“ vysvětluje Viveka Söderbäcková z přední švédské banky Klarna. Peněžní ústav odhaduje, že jeho klienti v současné době provádějí až 73 procent všech plateb kartou bezkontaktně. „To je o 63 procent více než před pandemií,“ uvádí Söderbäcková.
Podle průzkumu provedeného v červenci švédskou společností Bankomat přibližně tři čtvrtiny mladých Švédů ve věku od 18 do 34 let nikdy nebo jen zcela výjimečně platí hotově. Klesá také počet dětí, jež dostávají od rodičů kapesné ve formě mincí a bankovek. V současné době je jich ve Švédsku pouze šestnáct procent. Daný trend podporují svými programy i mnohé švédské banky. Například Handelsbanken nedávno představila novou mobilní platební aplikaci, která je určená přímo pro děti.
Úplná eliminace hotovosti nicméně představuje na základě mínění Stefana Ingvese velké riziko. Pokud by třeba stát v budoucnu čelil rozsáhlému kybernetickému útoku, jenž by vyřadil veškeré digitální sítě z provozu, napáchalo by to výrazně větší škody než klasická bankovní loupež. Příští generace Švédů by navíc vzhledem k nízké popularitě hotovosti mezi mladými lidmi nemusela být schopná reálné peníze používat. Švédsko tak prý v roce 2020 možná dosáhlo v digitalizaci plateb na pomyslný strop.
„Potřebujeme mít dostatek fyzických peněz, schovaných někde hluboko v lesích, ke kterým se budeme moci vrátit v případě, že by nastal závažný problém,“ myslí si Ingves. Švédská centrální banka se proto v tuto chvíli snaží přijít s nějakým řešením. Ingves zároveň vyzval politiky, aby prosadili zákon, jenž bude bankám a podnikům nařizovat „vytvoření alespoň minimálních rezerv hotovosti“.
Postupný přechod od fyzických bankovek na různé formy elektronického placení je momentálně na vzestupu ve většině vyspělých zemí. Jak uvádí společnost GlobalData, prudký nárůst bezhotovostních a zejména bezkontaktních plateb zaznamenalo v souvislosti s pandemií například Irsko či Nový Zéland.
Zvýšený objem bezhotovostních plateb na jaře registrovala dle údajů České národní banky také Česká republika. Stejný problém jako ve Skandinávii u nás ovšem nehrozí. V době koronakrize se totiž v Česku skokově zvýšilo i množství fyzických peněz v oběhu. Jenom v březnu stoupla hodnota oběživa o bezmála 24 miliard korun.
„Veřejnost a podnikatelé se zřejmě v tomto nejistém období chtěli předzásobit hotovostí, stejně jako tomu bylo s předzásobením potravinami,“ říká Josef Ducháček, ředitel sekce peněžní v České národní bance. O budoucnost mincí a bankovek se tak podle Ducháčka minimálně ve střední Evropě bát rozhodně nemusíme.
„Hotovost má nezastupitelnou roli při zvládání krizových situací vyvolaných nedostupností bezhotovostních plateb. Neohrozí ji hackerské útoky na platební aplikace. Nahrávají jí také nízké úrokové sazby. Výhodou je i její jednoduchost,“ vypočítává Ducháček důvody, proč fyzické peníze z našich peněženek jen tak nevymizí.
