Švédsko se na jaře proslavilo tím, že v souvislosti s koronavirem nepřijalo přísná opatření. V důsledku toho v zemi zemřelo v přepočtu na obyvatele hodně lidí. Její ekonomika ale ve druhém čtvrtletí nezaznamenala tak drastický propad, jako například britská či španělská. Podle některých názorů to však nemusí souviset s mírou restrikcí, ale spíše s efektivní státní pomocí a funkčností sociálního státu. Podobně si totiž stojí i další severské země.
Unijní hrubý domácí produkt se ve druhém čtvrtletí oproti předcházejícímu kvartálu podle čísel Eurostatu propadl o 11,4 procenta. Pokles španělské či britské ekonomiky se pohyboval kolem dvaceti procent, v případě Česka to bylo 8,7 procenta. Premianty se staly pobaltské a severské země. Švédsko na tom z nich bylo nejhůře s propadem o 8,3 procenta, nejlépe si s minus 4,5 procenta vedlo Finsko.
Relativně nevelké újmy si tak není možné vysvětlit pouhým nezavřením ekonomiky, jelikož švédští sousedé přijali přísnější opatření. Ostatně představitelé vlády ve Stockholmu tvrdí, že hospodářské úvahy ani nehrály v přístupu země ke koronaviru roli.
Efektivní státní pomoc
Odborníci chválí severskou koncepci tlumení hospodářských dopadů pandemie a státní pomoci. Kupříkladu ve Švédsku podle aktuálních statistik zažádalo o podporu 23 tisíc podniků, téměř osmnácti tisícům už byla schválená. Dosud bylo v rámci schématu vyplaceno 1,3 miliardy švédských korun, zhruba 3,3 miliardy českých korun.
Podnikatel Markus Larsson tvrdí, že mu zásah státu pomohl udržet nad vodou jeho řetězec pekařství v jižním Švédsku. Kvůli pandemii musel propustit dvacet zaměstnanců ze stovky a dalším snížil pracovní úvazek. Vláda ale jejich mzdy dorovnala a omezila i jeho další výdaje, například na nájem. „Jinak bychom museli propustit o dalších dvacet lidí víc,“ řekl AFP.
Celkově ale zatím švédská vláda utratila za pomoc byznysu méně, než předpokládala. Tento fakt v kombinaci s vyšším než očekávaným výběrem daní přispěl k tomu, že veřejné finance v srpnu překvapivě skončily v plusu.
Žádný strach z finanční katastrofy
Skandinávie však se státní pomocí nebyla nijak výjimečná. Někteří ekonomové proto míní, že její prozatím dobré výsledky patrně souvisejí se samotným systémem sociálních států. Jejich obyvatelé podle nich cítí, že je stát nenechá padnout na dno, a tak se nebojí utrácet.
„Seveřané nikdy neměli pocit, že by se mohli dostat do katastrofické finanční situace,“ řekla francouzské agentuře Kjersti Hauglandová z norské bankovní skupiny DNB ASA.
Norové kupříkladu využili období, kdy se drželi doma, k renovaci obydlí, což zvýšilo prodej stavebních materiálů a zboží z hobbymarketů. Dobře se také prodávalo sportovní náčiní a turistické vybavení, například jízdní kola a věci na kempování.
Lidé zůstali doma, plně nahradili turisty
Výhodou severských zemí nyní také je, že nejsou zdaleka tak závislé na turistice, jako řada jižních. Tradičně mají zápornou „cestovní bilanci“ s nižším počtem příjezdů návštěvníků než odjezdů vlastních obyvatel. Letos však domácí spotřebu táhl fakt, že řada lidí během léta zůstala v hranicích svých domovských států.
Výjimkou je v tomto směru silně turistický Island, který také ve druhém čtvrtletí zaznamenal větší propad než pevninské severské země, a to o 9,3 procenta. I jeho čísla však byla vzhledem k poměrně silné domácí spotřebě lepší, než odborníci čekali.
O něco horší čísla ostře sledovaného Švédska ve skupině severských států se pak dají vysvětlit místními specifiky. Je to poměrně průmyslová a exportně orientovaná země.
Na exportu závislé Švédsko
„Naše země je závislá na vývozu, takže nás samozřejmě velmi ovlivňuje dění v jiných částech světa,“ citovala agentura Bloomberg ministryni financí Magdalenu Anderssonovou.
„Podívejte se na Dánsko, velkého exportéra farmaceutických výrobků a potravin. Samozřejmě, že jsou méně vystaveni velkému poklesu světové ekonomiky než my,“ dodala.
Je tak jasné, že Švédsko bude s napětím sledovat podzimní pandemický vývoj ve světě. A nebude samo. Ani severský blahobyt není odolný vůči vleklým krizím. „Nová odstávka provozu pravděpodobně utlumí spotřebu a domácnosti zřejmě budou opatrnější,“ varuje ve své analýze banka Nordea.
