Svět včetně Česka sčítá náklady populismu. Věřitelé žádají miliardy navíc, zaplatí je daňový poplatník
Hazard s vládními výdaji, které nebude jak zaplatit a které mohou v důsledku opět rozjet inflaci. Takové obavy momentálně trápí globální investory financující mimo jiné i český státní dluh. Hrozba populismu se přitom mění v hmatatelné vícenáklady. Investoři totiž za své peníze požadují stále vyšší úroky. Kupříkladu Česko si tak pár měsíců před volbami půjčuje nejdráže za poslední rok a půl.
Píše se září roku 2016, ministrem českých financí je Andrej Babiš a přeje mu bez nadsázky štěstí. Nastavení tehdejších globálních finančních trhů a politik centrálních bank stejně jako neexistující inflace totiž ministerstvu financí umožnila selským rozumem do té chvíle nepochopitelnou věc. Totiž půjčovat si a inkasovat úrok zároveň.
Babišův úřad si z nebe spadlých peněz dokázal užít rozpočtově i marketingově. Na záporných úrocích tehdy úřad vydělal bezmála miliardu a ministr sám zčásti i renomé. Nyní je situace přesně opačná. Investoři krátce před volbami spekulují o dalším osudu českého dluhu pod případnou taktovkou opozice vedené Babišem a chovají se jako správný hospodář. Chtějí čím dál vyšší úrok.
„V tuzemsku sehrává roli předvolební období a populistická rétorika většiny stran. Dosud prezentované volební programy primárně přinášejí zvýšené nároky na výdajovou stranu veřejných financí bez jasnějších návrhů na zdroje financování těchto výdajů,“ uvádí hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
K tomu se přidává situace na zahraničních finančních trzích, kde investoři řeší prakticky to samé. „Obavy z fiskální expanze podporované populistickými politikami vlád, politickými tlaky na centrální banky směrem k uvolněnější měnové politice až po nutnost financovat výrazně vyšší zbrojní výdaje vzhledem ke geopolitické situaci,“ dodává Vejmělek.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
