Světové banky vytvářejí vlastní kryptoměnu. Ekonom: Jde o příklad velmi rizikové investice

UBS

UBS Zdroj: reuters

ASIC čipy pro těžbu kryptoměn jsou v Číně umisťovány do obrovských továrních hal
Ilustrační foto
Ilustrační foto
UBS
5
Fotogalerie

Šestice bank světového významu chce zásadně zefektivnit své obchodování. Vstoupily proto do již existujícího projektu usilujícího o vytvoření nové digitální měny. Fintech inovace má přinést zprůhlednění finančních operací pomocí sdíleného řetězce transakcí – blockchainu – na jehož základě už funguje jiná kryptoměna - bitcoin. Ambiciózní projekt, který původně vytvořila švýcarská UBS, má začít fungovat během příštího roku.

Původně se na spolupráci domluvily finanční domy Deutsche Bank, Santander, UBS a BNY Mellon, nově se zapojí i Barclays, Credit Suisse, Canadian Imperial Bank of Commerce, HSBC, MUFG a State Street.

Pokus o vytvoření nové digitální měny tak vstupuje do nové fáze vývoje – zúčastněné finanční domy totiž podtrhnou vážnost diskuse s centrálními bankami. Navíc jejich spoluprácí dojde ke zvýšení ochrany dat a zabezpečení pro případ kybernetického útoku, píší Financial Times. „Výhody projektu spatřujeme ve snížení rizikovosti a zvýšení efektivity kapitálu na finančních trzích,“ prohlásil Lee Braine, šéf technologické divize Barclays.

Zobchodování akcií či bondů by tak mělo probíhat rychleji, účastníci projektu by se vyhnuli také časové prodlevě při klasickém peněžním převodu. Digitální mince by měly být přímo proměnitelné za hotovost v různých měnách skrze centrální banky.

„Z pohledu České národní banky jde o inovaci, která by mohla zvýšit efektivitu finančního trhu. Projekt je označován za digitální měnu a je založen na blockchainu, nejde ale o korporátní kryptoměnu ve smyslu obdoby bitcoinu vydávané obchodními bankami.

Projekt by mohl představovat alternativu k platebním systémům a vypořádacím systémům, a to i těm provozovaným centrálními bankami,“ sdělila za Českou národní banku mluvčí Denisa Všetíčková.

„Ze strany bank může jít o preventivní snahu o to, aby jim náhodou neujel vlak. Investice do takových projektů je velmi riziková a volí ji pouze obří instituce, pro které nepředstavuje významnou část jejich zisku,“ řekl deníku E15 ekonom České spořitelny Michal Skořepa. „V dlouhém období bude mít úspěch jen jeden nebo několik málo produktů daného typu, které k sobě postupně přitáhnou veškeré uživatele, stáhnou většinu poptávky,“ dodává a za příklad zmiňuje Facebook.

„Můžeme ale o platbách v kvazi měně uvažovat jako o natolik bezpečných a bezrizikových, aby jejich prostřednictvím bylo možné dosáhnout konečného vypořádání mezi bankami a nemusely být nadále kryty kapitálovými aktivy?“ Pochybnost šéfa britské finanční skupiny Setl Petera Randalla ocitovaly Financial Times.

Motivaci bank posiluje i zjištění analytické společnosti Oliver Wyman z loňského roku, podle kterého činily celkové náklady na fungování dosavadního modelu finančních transakcí až osmdesáti miliard dolarů ročně (1,9 bilionu korun).

Jiný projekt usilující o využití blockchainu – konsorcium R3 – ovšem příliš neuspěl. Z projektu postupně vycouvaly banky Goldman Sachs, Santander a naposledy JP Morgan.