Trest za platbu kartou v Česku zůstane. Přesto, že ho téměř nikdo nechce

Platba kartou

Platba kartou Zdroj: Archiv E15

Je to etické, či není? „Za platbu kartou do 200 korun účtujeme poplatek10 korun,“ s tímto a podobným oznámením se setkávají zákazníci v českých obchodech. Je to přirážka, zde pět procent, za nic a prakticky trest za použití karty. V systému platby kartou figurují čtyři hráči, a jak server E15.cz zjistil, pro poplatek příliš nejsou. Přitom tento poplatek, odborně surcharging, není všude v Evropě, Česko ho má možnost zakázat. Ale neudělá to.

„Směrnice o platebních službách umožňuje jednotlivým členským státům zvolit, zda surcharging povolí. Jsme rádi, že zhruba polovina zemí, na něž se vztahuje směrnice o platebních službách, a to včetně Slovenska, Rakouska, Francie, Německa, Rumunska, Švédska a Itálie, poplatky za platbu kartou zakázala. Česká republika tak neučinila, ale naše společnost by takový zákaz uvítala,“ řekl E15. cz regionální manažer Visa Europe pro Českou a Slovenskou republiku Marcel Gajdoš.

Ministerstvo financí však o zákazu poplatků za přijetí platební karty neuvažuje. „Pro obchodníky jsou s různými způsoby placení spojeny různé náklady. Je to zákazník, kdo fakticky rozhoduje o tom, který způsob placení použije. Tím, že se tyto náklady projeví v konečné ceně, vzniká konkurence mezi různými způsoby placení a poskytovatelé platebních služeb a karetní asociace jsou motivováni, aby vyvíjeli platební prostředky, které jsou z hlediska nákladů co nejefektivnější,“ vysvětlil E15.cz důvod mluvčí ministerstva financí (MF) Ondřej Jakob.

Jak Jakob uvedl, MF si je ale dobře vědomo, že poplatek může být i nemravný. „Určitým problémem může být situace, kdy obchodníci požadují za přijetí platebního prostředku poplatek, který převyšuje jejich náklady,“ uvedl Jakob.

Od 1. ledna 2014 by však měl mít zákazník proti tomu dle MF legislativní štít. Odborně takovému „excesivnímu surchargingu” by měla bránit novela zákona o ochraně spotřebitele.

„V současnosti je novela projednávána v Poslanecké sněmovně a stanoví, že poplatky za přijetí platebního prostředku nesmí převyšovat náklady, které obchodníkovi v souvislosti s tímto platebním prostředkem vznikají,“ upřesnilo MF.

Komerční banka, ČSOB a Česká spořitelna obecně poplatek za platbu kartou nevítají, zdůrazňují však v tomto směru hlavní roli obchodníka a zákazníka, který má možnost si vybrat, jakým způsobem zaplatí.

Faktem ale je, že banky obchodníka do poplatku tlačí tím, že si od něj z ceny zboží či služby účtují při platbě kartou 1 až 3 procenta. Ty by tedy obchodník tratil, pokud nevyužije poplatku či nezvolí jinou cenotvorbu. Banky vybrané peníze podle svých sdělení investují do rozvoje platebních systémů.

Bojovník proti bankovním poplatkům Patrik Nacher a majitel serveru Bankovnipoplatky.com samozřejmě surcharging obecně jako etický nevidí. Zdůrazňuje však, že zákon ho umožnuje.

Jako ochranu zákazníkům radí dobře zvážit, jak budou platit. U dobrého obchodníka se prý podle něj dá ještě paradoxně za platbu v hotovosti získat sleva, protože „odpustí poplatek, který má plošně započítán do ceny zboží za platbu kartou.“

Redakce E15.cz položila všem hráčům v systému plateb kartou otázky, jejichž odpovědi, kromě výše uvedeného textu, ještě zveřejňujeme v širší verzi:

Patrik Nacher, majitel serveru Bankovnipoplatky.com:

Na přímou otázku mi poplatek 10 korun za platbu kartou do 200 korun u obchodníka nemorální nepřijde. Zákon to totiž umožňuje. U poplatků se vždy dívám na místo vzniku, otázkou je, zda vůbec a jaké mají banky vybírat poplatky, ať už ve vztahu k retailu či firmám.

Je třeba vědět, že platba kartou není zdrama. Pouze poplatek není viditelný. Na celém systému placení kartou se podílejí čtyři instituce a všechny chtějí z transakce profitovat. Ať již je to banka klienta, obchodníka, zprostředkovatel terminálu či vydavatel karet.

Obecně obchodník tíhu poplatků většinou promítá do ceny zboží či služeb. A tam se na poplatku podílí i ten zákazník, který kartou neplatí. Zákazník má možnost se dotázat, zda dostane slevu, pokud nebude platit kartou. U hodnotných nákupů se to vyplatí a dobrý obchodník mu ji dá.

Ale existují i seriozní obchodníci, kteří poplatek účtují jen za platbu kartou, do ceny zboží ho nekalkulují, a předem na tento fakt upozorní. Na zákazníkovi pak je, zda jeho výši akceptuje.

Platit, kartou je rychlé, ale ne každý musí podléhat této módě. Nejsou tu jen plus a nic není černobílé. Uživatel může ztratit fyzický vztah k penězům i třeba k rozumným nákupům a úspornosti.

Regionální manažer Visa Europe pro Českou a Slovenskou republiku Marcel Gajdoš:

Napříč celou Evropou se problematika dodatečných poplatků soustředí kolem některých obchodníků, kteří tento druh poplatku požadují. Nejedná se tedy o další poplatky, které by si přidávaly banky.

Obchodníci zjišťují, že tyto poplatky vzbuzují u spotřebitelů silnou nevoli. Naše pozice je jasná: jsme zcela proti všem dodatečných poplatkům a podporujeme obchodníky v tom, aby tuto praxi zrušili, neboť to silně ovlivňuje jejich podnikání, služby zákazníkům i samotné vztahy s nimi.

Surcharging poplatky jsou zaváděny některými obchodníky, nikoliv bankami - banky tedy nejsou v pozici, v níž by je mohly snížit či odmítnout nebo jakkoli zasáhnout, pokud to není přímo povoleno místními zákony.

Zcela nesouhlasíme s poplatky obchodníků, protože je viditelné, že tímto způsobem odrazují spotřebitele od používání svých platebních karet.

Mluvčí ČSOB Pavla Hávová:

Zákazník má stále právo výběru, zda zaplatí kartou, anebo hotově. Je na zvážení obchodníka, jak se k nákladům na akceptaci karet postaví. Musí se rozhodovat mezi zvýšením tržeb tím, že umožní platby kartou, a výší uvedeného poplatku, aby vybalancoval jak zvýšené tržby, tak spokojenost zákazníků. Tedy je poplatkem neodrazoval. Fakticky je ale tento poplatek signálem, že podmínky akceptace karet ještě nejsou úplně harmonizované.

Celý proces začíná u obchodníka, který průměrně zaplatí 1 až 3 procenta z ceny zboží či služby bance, která obchodníka vybavila terminálem. Největší část tohoto procenta putuje bance, která vydala kartu, tedy 1 až 2 procenta. Zbytek pokrývá náklady na platební terminál, elektronickou formu transakce a část ještě putuje karetním asociacím.

Banka, která vydala kartu, investuje tyto prostředky do bezpečnosti platebního prostředku, do jeho inovací a věrnostních programů. Banka, která obchodníka vybavila platebním terminálem, si ponechává minimální díl tohoto poplatku a investuje ho též do bezpečnosti a inovací platebního systému a komfortu klientů z plateb kartami. Obchodník zároveň profituje z redukce hotovosti a zvýšení celkových tržeb.

Z hlediska rozvoje plateb kartou je trend snižování sazeb bank u poplatků od obchodníků realitou českého trhu. Tyto poplatky každoročně klesají. Je to dáno jednak konkurencí mezi bankami, tak konkurencí mezi dodavateli chytrých technologií jako jsou chipy, platební terminály, elektronické platby.

Nicméně je třeba brát v potaz také skutečnost, že pokles těchto poplatků způsobuje pokles výnosů bank, které hodně investují do zabezpečení a rozvoje platebních systémů. Dále do inovací, bonusových programů a přechodů na nová platební média.

Znovu je nutné zdůraznit, že poplatky jsou výsledkem hospodaření trhu, měly by být optimální pro všechny účastníky platebního systému (klientů, obchodníků, bank a platební sítě). Jakákoli snaha jednostranně zvýhodňovat jednu skupinu účastníků, může mít negativní dopad na jinou skupinu účastníků platebního systému.

Mluvčí Komerční banky Monika Klucová:

Komerční banka neeviduje zvýšený výskyt surchargingu, tedy účtování poplatku odchodníkem držiteli karty.

Obchodníkům akceptujícím platební karty přes KB účtuje banka sjednanou provizi, která je výsledkem obchodního jednání mezi klientem a bankou. Zpravidla se nastavuje zvlášť pro každou z karetních společností a druh karty.

Výše sjednané provize za akceptaci platebních karet je závislá na řadě faktorů. Patří sem například typ karty, kterou v daném místě zákazníci platí nejčastěji (debetní, kreditní; čipová, magnetická; kontaktní, bezkontaktní; česká, zahraniční, apod.).

Dále sem patří obor podnikání a výše rizika, kterou konkrétní typ podnikání nese (maloobchod, hotely, kasina apod.) a v neposlední řadě objem plateb, které obchodník prostřednictvím platebních karet akceptuje a průměrná výše jednotlivé transakce.

Marek Pšeničný z tiskového centra České spořitelny:

Obchodní vztahy při zprostředkování platby kartou se řídí smluvním vztahem kartových asociací s obchodníkem a bankou, neexistují tedy nějaké plošně nastavené ceny.

Z těchto smluvních vztahů vyplývá, že obchodník cenu za platbu kartou, kterou mu účtuje banka, může promítnout do konečné ceny. Cenovou politiku si obchodníci řeší sami a banky to nemohou jakkoli ovlivnit.

Na dovolenou s kartou nebo s hotovostí?