Jak zastavit propad domácí měny? Zásadní otázku si musí klást v Turecku. Zdejší lira totiž v pátek utrpěla nejvyšší denní propad od roku 2001, ztratila přes čtrnáct procent své hodnoty. Poprvé v dějinách tak stál dolar více než šest lir. Od začátku roku turecká měna oslabila už o více než 35 procent, již loni navíc ztratila necelou čtvrtinu hodnoty. Podle listu Financial Times se však Ankaře naskýtá hned několik možností, jak strmý pád zpomalit či zastavit.
Jednou z nich je zvýšení úrokových sazeb. K tomu se však turecká centrální banka zatím neodhodlala, přestože míra inflace překročila patnáctiprocentní hranici. Právě záměr bankéřů centrální banky nezvýšit sazby je pro investory vůbec nejvíce alarmující. Už léta mezi nimi převládaly pochyby o nezávislosti centrální banky, důvodem byly mimo jiné výstupy prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vůči vysokým úrokovým sazbám, píší Financial Times.
Stát ležící v Malé Asii a zároveň v jihovýchodní Evropě si ale může pomoci i politickou cestou. Před dvěma lety Turci zadrželi amerického pastora, což zhoršilo vztahy s USA a vyústilo v sankce, které s rostoucím napětím mohou ještě zesílit. Pokud by zde došlo ke kompromisu či ústupku Turků, pro investory by to byl pozitivní signál, který liře může pomoci.
„Propuštění pastora by si ale příznivci Erdogana mohli vyložit jako slabost. Stejně jako případný problém s velkými stavebními projekty, jakým je například nové istanbulské letiště. Ty v mnohých Turcích vyvolávají dojem opět už imperiálního Turecka s Erdoganem coby novodobým sultánem v čele,“ píše hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
„Aby byly zmíněné projekty dokončeny a Erdogan neztratil tvář, potřebuje úrokové sazby, které se příliš nezvyšují a úvěry nechávají poměrně levné. Proto razí onu svéráznou ekonomickou teorii. Ta ale není dlouhodobě udržitelná. Erdogan – pokud nezmoudří – dříve či později narazí. Už jen proto, že Turecko je masivně zadlužené v zahraničí a padající lira dluh rapidně prodražuje,“ doplňuje Kovanda.
Další alternativou Turků je pak obrácení se na Mezinárodní měnový fond, uvádí FT. Obdobně se zachovala Argentina začátkem května ve snaze zabránit propadu měny na rekordní minimum. Požádala proto o padesát miliard dolarů, tedy zhruba bilion korun. Aby s touto žádostí Turci mohli uspět, museli by souhlasit s ekonomickým programem pevné měnové a fiskální politiky. To se ale nezdá jako příliš pravděpodobný postup.
Tím je podle analytiků naopak prosté vyčkání – vydržet a přečkat krizi. „Navzdory vysoké inflaci a přetrvávajícímu rozpočtovému deficitu na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu to je stále proveditelná možnost,“ citují FT Williama Jacksona, ekonoma zabývajícího se rozvíjejícími se trhy.
