Sílící česká měna komplikuje očekávané rozhodnutí o růstu úrokových sazeb ČNB. Bankéři už dříve oznámili, že hodlají úroky odlepit ode dna nejspíše během třetího čtvrtletí, a to především s ohledem na rychlý růst cen českých nemovitostí. Podstatně tvrdší měna ale může změnit situaci. Ve čtvrtek se krátce prolomila psychologická hranice 26 korun za euro.
„Posílení koruny pod úroveň 26 korun za euro podstatně zvyšuje pravděpodobnost, že ČNB zpřísňování své měnové politiky odloží nebo rozloží do delšího časového úseku,“ uvádí například analýza americké banky JPMorgan.
Dosavadní sázky přitom favorizovaly srpen jako měsíc, kdy by ČNB poprvé od února 2008 mohla zvýšit svůj základní úrok, od něhož se odvíjí ostatní úrokové platby v ekonomice. „Dle naší prognózy je pravděpodobnost zvýšení sazeb na zasedání třetího srpna kolem šedesáti procent,“ uvádí ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda.
Rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb ale nebude závislé jen na posilování koruny. „Při rozhodování bankovní rady vždy hraje roli více faktorů. Například nebezpečí realitní bubliny,“ řekl v rozhovoru pro E15 někdejší člen bankovní rady ČNB Kamil Janáček. „Centrální banka může zvýšit úrokové sazby a tím zdražit hypotéky.“
Na rozdíl od silné koruny podle něho hovoří pro časné zvýšení sazeb zpráva Eurostatu, dle níž ceny českých nemovitostí narostly v prvním čtvrtletí oproti loňsku o bezmála 13 procent, tedy nejrychleji v celé Evropské unii.
„Domníváme, že ČNB proto nebude již s růstem sazeb otálet a první zvýšení sazeb po téměř deseti letech přijde velmi pravděpodobně již na začátku srpna,“ dodává ekonom ING Jakub Seidler.
