Některé nadnárodní korporace využívají hrany zákona a bez porušení pravidel se jim daří snižovat odvody na daních. Poslední příklad se týká amerického technologického gigantu Applu, který v rámci daňové optimalizace využívá propletence firem v Irsku. Apple využívá rozdílu mezi zákony v USA a v Irsku, mimo jiné toho, že v Irsku firma platí daně v případě, že tam má nejen sídlo, ale i vedení a je odsud řízena a kontrolována. Firmy Applu tak nejsou daňovými rezidenty ani v Irsku ani v USA.
Zpráva amerického Senátu uvedla, že Apple díky své optimalizační strategii neodvedl v USA v roce 2011 na federální dani nejméně 3,5 miliardy dolarů a loni devět miliard dolarů.
Evropská unie teď hledá způsob, jak takovým trikům bránit. Inspirací je bankovnictví, kde se Brusel už dříve v průběhu letošního roku dohodl na tom, že přiměje evropské banky, aby zveřejňovaly zisk v jednotlivých zemích, kde působí. Opatření má pomoci zajistit, že banky drží dostatečný objem kapitálu.
Eurokomisař pro finanční trhy Michel Barnier dnes řekl, že tato pravidla, která mají banky donutit informovat kromě zisků také o daňové zátěži a podpoře ze strany vlád, by měla být rozšířena i na jiné společnosti.
„Rozšíříme tyto oznamovací povinnosti na velké společnosti a skupiny,“ prohlásil podle agentury Reuters Barnier.
Podle některých názorů by zveřejňování názvů podniků, které v době úsporných opatření nejen v Evropě platí nízké daně, mohlo daňovým únikům zabránit. U velkých společností ale podobné návrhy vzbuzují odpor. Firmy upozorňují na to, že tento přístup by znamenal nepřiměřenou administrativní zátěž.
Podle nejmenovaného unijního činitele by se návrhy na zveřejňování výše daní mohly stát závazným unijním předpisem pouhou úpravou stávajícího návrhu o vykazování, který se ale netýká finančních ukazatelů. Nová pravidla by tak prý mohla být zavedena do roku 2015.
