Dlouhodobý investiční produkt: Jak nepřeplatit na poplatcích a na co si dát pozor?
Na trhu existuje necelé dva roky, za tu dobu si Dlouhodobý investiční produkt (DIP) našel svoje příznivce a také odpůrce. Doposud si ho jako jednu z forem svého investování vybralo přes 184 tisíc lidí, zřejmě i kvůli daňovému zvýhodnění.
DIP podporuje stát formou odpočtů. Někteří odborníci však investiční nástroj kritizují kvůli jeho vysokým poplatkům. Na jaké poplatky si dát pozor a u jaké společnosti uzavřít smlouvu?
Jak DIP uzavřít?
Nejprve je důležité vybrat si poskytovatele DIP a zkontrolovat si registraci u Ministerstva financí (respektive u České národní banky). Sjednejte si strategii investování, ať už podle vlastního výběru, nebo podle modelového plánu nabízeného společností. V rámci DIP je možné investovat do podílových fondů, akcií, dluhopisů, spořicích účtů nebo i do termínovaných vkladů.
Smlouvu je možné uzavřít osobně nebo online. Dále je důležité nastavit si investice, které budete na DIP posílat. Lze investovat pravidelně nebo i jednorázově. Na daňové zvýhodnění se počítají vklady až do 48 tisíc korun ročně. Vybrat peníze lze po dosažení šedesáti let a minimálně desetiletém spoření.
Do kolika let DIP nastavit?
Dlouhodobý investiční produkt má jasně daná pravidla, kdy a za jakých podmínek je možné čerpat daňové výhody. Musí být uzavřen nejméně na deset let a minimálně do šedesáti let. Cílem je nashromáždit peníze, které se budou v čase zhodnocovat až do doby, kdy se je rozhodnete ve stáří vybrat.
Podle výkonné ředitelky Asociace pro kapitálový trh České republiky Jany Brodani je ideální začít investovat co nejdříve: „Ačkoliv je DIP nejpopulárnější ve věkové kategorii 40 až 49 let, už i řada mladších lidí se začala zajímat o investice, a především o investice na stáří. Obzvláště u penzijních investičních produktů platí čím dříve, tím lépe,“ vysvětluje. Optimální je podle odborníků spořit 20 až 30 let, aby byl využit maximální efekt složeného úročení včetně daňových úlev.
U koho DIP vybrat?
Všechny registrované subjekty uvádí Česká národní banka na svých webových stránkách. Jde o desítky společností, bank, spořitelních a úvěrních družstev nebo i obchodníků s cennými papíry, kteří mají oprávnění smlouvy uzavírat. Výběr společnosti je klíčový, protože jde o investici třeba i na desítky let dopředu. Důležité je sledovat nejenom nabídku investic, ale také výši jednotlivých poplatků, které jsou s DIP spojené. Každá firma totiž nabízí odlišné podmínky.
Na co si dát pozor?
Výše poplatků není u DIP nijak zastropována, každá společnost má vlastní cenovou politiku. Proto je důležité si jednotlivé nabídky porovnat. Rozdíly v poplatcích jsou totiž klidně i desetinásobné, což může výrazně ovlivnit celkový výnos investice.
Poplatky za nulu nebo za tisíce
U dlouhodobého investičního produktu se můžete setkat s řadou různých poplatků. Zatímco některé firmy je účtují všechny, jinde mají jen některé. A liší se i jejich výše. Jana Brodani dodává, že záleží na výběru portfolia a společnosti: „Pokud v DIP mám bankovní účet, tak jsou na něm běžné poplatky z účtu, pokud máme jiný typ investic, tak jsou v něm různé poplatky buď za správu, nebo nějaké vstupní poplatky. Ale řada poskytovatelů poskytuje právě na DIP slevy nebo některé poplatky vůbec neuplatňuje.“
Nejčastěji se setkáte s následujícími poplatky:
Poplatky spojené s DIP
- Poplatek vstupní (průběžný)
- Poplatek vstupní (předplacený)
- Poplatek za měnovou konverzi (za směnu)
- Poplatek výkonnostní (primární)
- Poplatek výkonnostní (dodatečný)
- Poplatek měsíční
- Poplatek výstupní
- Poplatek transakční
Vstupní poplatek
Jde o jednorázovou částku nebo i procentní podíl z částky, kterou vložíte do DIP. Existují produkty, které vstupní poplatek nemají vůbec. Obvykle se ale setkáte s dvouprocentní sazbou. Výjimkou ale nejsou také poplatky ve výši 5,0 procenta z investované částky. Platí se při prvním vkladu nebo při vstupu do produktu. Vstupní poplatek v podstatě snižuje investovanou částku.
Pokud vložíte investici 10 tisíc korun a poplatek jsou 2,0 procenta, zbyde na investování částka 9800 korun, se kterou se dál nakládá. V případě pětiprocentního poplatku je investice ještě o dalších 300 korun nižší. U vyšších investic můžete zaplatit na tomto poplatku i desítky tisíc korun.
Předplacený poplatek
Existuje i předplacený vstupní poplatek, který se strhne hned na začátku z celé plánované neboli cílové částky, kterou chcete naspořit. A to ještě předtím, než začnete reálně investovat. Pokud chcete například spořit každý měsíc 10 tisíc korun po dobu 20 let a vaše cílová částka je 2,4 milionu korun, společnost si hned na začátku za vstupní poplatek strhne 72 tisíc korun. Předplacené poplatky mohou být pro klienta velmi nevýhodné. Ostatně před nimi v minulosti varovala i Česká národní banka.
Podle jejího vyjádření předplacené poplatky zpravidla snižují investici. Na svých webových stránkách centrální banka doslova uvádí: „Obecně platí, že pokud je poplatek hrazen předem – „předplacen“ – bývá celkový výnos dlouhodobého pravidelného investování nižší, než pokud je stejně vysoký poplatek rozdělen a hrazen postupně.“
Poplatek za měnovou konverzi
Také poplatky za směnu jednotlivých měn se u společností liší. Zatímco někde si za ně inkasují i tři procenta z částky, jinde je tato služba zdarma. Zákazník často nemá možnosti si dopředu porovnat nabídku poskytovatelů, někteří totiž sazebník neudávají vůbec, není to jejich povinnost.
Výkonnostní poplatek
Výkonnostní poplatek je konkrétní procento ze zisku. V podstatě je to odměna společnosti za zhodnocení investic. Pohybuje se v rozmezí od nuly do 25 procent. Cílem je motivovat správce k lepšímu zhodnocení peněz. Platí se často z takzvaného nadvýnosu.
Poplatek za správu
Manažerský nebo také správcovský poplatek si většinou společnosti účtují ročně, a to z hodnoty úspor. Jde o poplatek za řízení a správu investic. Oproti výkonnostnímu poplatku se správcovský poplatek platí vždy, tedy i v případě, kdy je fond ve ztrátě. Obvykle se pohybuje mezi 0,1 až 1,5 procenta ročně z hodnoty portfolia. Může jít o tisíce, v případě vyšších investic i o desítky tisíc korun. Právě tento poplatek bývá rozhodující pro celkový výnos DIP.
Poplatek výstupní
Výstupní poplatky si některé společnosti od klientů vybírají například při inkasování peněz z investice, při prodeji některých investic, při odchodu z produktu, při předčasném ukončení smlouvy či při převodu do jiného fondu nebo k jinému poskytovateli DIP. Obvykle se uvádí jako procento z vybrané částky. Může činit i pět procent.
Další a další poplatky
V souvislosti s DIP se můžete setkat i s dalšími poplatky, jako jsou třeba ty transakční. Ty se liší podle typu investice (zda se obchoduje například s akciemi), podle poskytovatele investičního produktu i podle burzy, kde obchodujete. Můžete se setkat také s poplatky za zprostředkování nebo za přechod ke konkurenčnímu poskytovateli DIP a podobně. Všechny tyto poplatky pak mají vliv na vaši cílovou částku, proto je důležité porovnávat.
