Tuzemské banky si vymínily ve svých sazebnících, že si mohou vzít poplatek z nadměrných úložek. Mohou přitom „ukrojit“ nejen z vkladů v korunách, ale i v eurech, švýcarském franku, švédské koruně, dánské koruně a japonském jenu.
Bankovní domy penalizují vklady zejména v zahraničních měnách. "Pro eura, švýcarský frank, švédskou korunu, dánskou korunu i japonský jen jsou tržní sazby záporné a v případě koruny jsou záporné výnosy z krátkodobých státních dluhopisů či poukázek,“ uvádí mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek.
Jednotlivé banky mají různé hranice a poplatky podle toho, zda se jedná o účet fyzické osoby nebo firmy. Například ČSOB nemá tyto poplatky pro drobné klienty, Komerční banka (KB) je neúčtuje drobným klientům u korun a eur. U franků, švédské a dánské koruny a japonského jenu je však hranice KB, za níž se vklady zpoplatňují, poměrně nízká. Konkrétně u franku se zpoplatňují vklady retailových klientů již nad částkou zhruba 870 tisíc korun.
„Nyní tento poplatek účtujeme pouze finančním institucím, protože jejich vklady – především ve vybraných měnách – zhodnotit za stávajících podmínek nelze,“ dodává Petra Kopecká, mluvčí Raiffeisenbank.
Nemusí přitom jít o miliardy. Konkrétně dva miliony ve švýcarských francích přijdou ve spořitelně vkladatele pěkně draho. První milion Česká spořitelna úročí „krásnou“ sazbou 0,1 procenta a z druhého si strhne každý den čtyřicet franků (zhruba 870 korun). Za rok tak klient na dvoumilionovém vkladu přijde o více než 330 tisíc korun.
Bankovní domy si nicméně nevybraly zmíněné měny náhodně. Centrální banky řady zemí srazily totiž své sazby do záporu. Konkrétně Evropská centrální banka drží sazbu ve výši -0,4 procenta, za niž si u ní mohou banky uložit přebytečné peníze. Ještě nižší sazbu má Švýcarská národní banka, která z uložených peněz za rok ukrojí 0,75 procenta.
Pro klienty bank je tak výhodnější držet peníze například v sejfu, než je mít na účtu, kde z nich banky mohou brát poplatky.
