Po loňském propadu hospodaření způsobeném pandemií koronaviru letos zažívají tuzemské bankovní domy solidní rok. Díky silné poptávce klientů po úvěrech, zejména pak hypotékách, a také nižším nákladům na riziko, se jejich souhrnný zisk po zdanění zvýšil meziročně o 30 procent. Pozitivní vývoj potvrdily i v úterý zveřejněné výsledky České spořitelny.
Ze statistik České národní banky, která na domácí finanční trh dohlíží, dosáhl celkový čistý zisk bank působících na domácím trhu za prvních devět měsíců letošního roku 49,8 miliardy korun. Loni za stejné období to bylo necelých 38 miliard. Číslo se však stále nachází pod rekordní úrovní z roku 2019 – tehdy hospodářský výsledek bankovních domů činil bezmála 69 miliard korun.
„Bankovní zisky podpořily zejména nižší náklady rizika. Ekonomika se nachází ve fázi zotavení, takže finanční domy agresivně rozpouštějí rezervy,“ okomentoval vývoj portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Kde vidí příčiny inflace guvernér České národní banky?
Celý rozhovor Očima guvernéra >>>
Loni s příchodem pandemie koronaviru a výrazným zhoršením ekonomické situace si finanční domy vytvářely značné rezervy. Ty měly za úkol pokrýt případné ztráty způsobené neschopností klientů, ať už domácností či firem, splácet poskytnuté úvěry. Černé scénáře se však nenaplnily, a banky tak mohou rezervy snižovat. To se pozitivně odráží na výši jejich zisků.
Důkazem je Česká spořitelna, společně s ČSOB z pohledu výše aktiv či počtu klientů největší hráč na tuzemském trhu bankovních služeb. Její čistý zisk dosáhl za devět měsíců tohoto roku 10,8 miliardy korun. „V meziročním porovnání se tak zvýšil o 36,3 procenta, což bylo ovlivněno nižší tvorbou opravných položek na rizika v prvním až třetím čtvrtletí 2021,“ uvedla banka v tiskové zprávě.
Hospodaření spořitelny podpořily i rostoucí úrokové výnosy. Takzvaný čistý úrokový výnos, tedy rozdíl mezi tím, co banka na úrocích vydělá, a tím, co zaplatí, se zvýšil o 2,1 procenta a dosáhl 22,3 miliardy korun.
Banka, jejímž vlastníkem je rakouská bankovní skupina Erste, vydělávala mimo jiné na reinvestici vkladů svých klientů, které nejsou vůbec či jsou málo úročené, do státních dluhopisů. Výnosy z úroků rostly i díky zvýšenému zájmu domácností o hypotéky, tedy půjčky na nákup bytů či domů.
Z těchto trendů těží i ostatní peněžní domy. Těm navíc vylepšuje zisky i skutečnost, že ČNB letos ve snaze tlumit inflační tlaky začala zvyšovat úrokové sazby, za které si u ní komerční ústavy ukládají peníze. „Nicméně ve třetím čtvrtletí tento efekt ještě nebyl až tak výrazný. Citelnější dopad zvýšených sazeb uvidíme až ve výsledcích za čtvrtý kvartál,“ podotkl Pfeiler.
„V neposlední řadě jsou pak společným rysem hospodářských čísel domácích bank rostoucí poplatkové výnosy z investičních produktů,“ uvedl analytik Patria Finance Michal Křikava.
Hospodaření bank také podporuje skutečnost, že se jim daří držet pod kontrolou provozní náklady, například na platy zaměstnanců.
Již minulý týden čísla o svém hospodaření zveřejnily Moneta Money Bank a Unicredit Bank pro Česko a Slovensko. Čistý zisk Monety, jejímž největším akcionářem je skupina PPF, za první tři čtvrtletí letošního roku stoupl meziročně o 51,2 procenta na 2,897 miliardy korun. V případě Unicredit Bank, která je součástí italské bankovní skupiny, výsledek po zdanění narostl o 41 procent na 5,7 miliardy korun.
Ohledně dalšího vývoje hospodaření bank jsou analytici vesměs optimističtí. Zisky bude mimo jiné významně podporovat vyšší úročení vkladů u centrální banky. „Domnívám se, že nejpozději v příštím roce se již většina domácích bank vrátí reportovaným ziskem ke svým předpandemickým číslům,“ řekl Křikava z Patria Finance.
Komplikací však mohou být další vlna pandemie a rychle se zvyšující ceny pro spotřebitele, například energií. „Výsledkem může být zhoršená schopnost domácností splácet závazky, což by se mohlo propsat do nárůstu podílů problémových úvěrů,“ upozornil Pfeiler z Cyrrusu.
